Od roku 1990, kdy skončila výroba škodovek řady 120, je to první případ, kdy se evropský výrobce běžných cestovních vozů přiklonil ke koncepci, jež slavila největší úspěchy v poválečném období.
Hlavními protagonisty aut s motorem vzadu byli v 50. a 60. letech všichni tři lídři největších automobilových trhů, tedy německý Volkswagen, italský Fiat a francouzský Renault. Byl to přitom právě Renault, který zavelel ke změně.
Jako první ze zmíněných velkých automobilek začal souběžně vyrábět rovněž auta s pohonem předních kol (šlo o malý model Renault 4 z roku 1962 a vůz střední třídy Renault 16 z roku 1965). Renault zároveň jako první z evropské „velké trojky“ zcela stáhl auta s motorem vzadu ze své nabídky, a to již v polovině 70. let.
Koncepce s motorem vzadu má přitom u velmi malých aut některé přednosti. Může být výrobně nejlevnější, umožňuje obratně manévrovat na stísněném prostoru a nejlépe zdolávat zasněžené kopce.
Někdejší auta s motorem vzadu však zároveň trpěla vrozenými nedostatky, které bohatnoucí zákazníci nebyli ochotni tolerovat. Především šlo o dobrodružné vlastnosti na mokrém povrchu. Mírná přetáčivost už ale nepředstavuje velký problém, protože smyku brání různé chytré elektronické systémy.
Dalším citelným nedostatkem býval nedostatečný kufr. V tehdejších dobách nešlo motor schovat pod podlahu zavazadlového prostoru, protože bylo běžné, že motorista musel na motoru něco opravovat. To už ale dnešní řidiči nedělají, neboť agregáty jsou mnohem spolehlivější a zároveň složitější. Lze tedy již zkonstruovat auto, které má motor vzadu, a přesto mu zůstane dostatečně velký zavazadlový prostor.
Za posledních třicet let si ovšem evropští zákazníci zvykli na pohon předních kol. S myšlenkou vrátit motor u nejmenšího modelu k zadní nápravě si sice nedávno pohrával Fiat, rovněž první ideový záměr vozů Volkswagen up! a Škoda Citigo počítal s motorem vzadu, ve všech těchto případech si to však výrobci nakonec rozmysleli.
Současné evropské vozy kategorie mini jsou si proto technicky velmi podobné. Renault se rozhodl pro radikální krok, kterým se (alespoň na čas) zásadně odliší.