Prezident Microsoftu pro Evropu: Stát potřebuje velká data i velkou spolupráci

Životní styl se proměňuje stále rychleji a spolu s tím rostou naše nároky i potřeby. Všichni chceme, aby města byla čistá, vlaky jezdily včas, na silnicích nebyly zácpy, úřady si lépe předávaly informace, abychom nemuseli stát ve frontách, aby na ulicích bylo bezpečno. Řadu možností k tomu otevírají nové technologie, což ale staví před nové výzvy i správce věcí veřejných.

Soukromý sektor si potenciál takzvaných velkých dat (big data) uvědomuje už dlouho. Pracují s nimi jak velké korporace, tak malé a střední podniky. Naučila se je využívat i některá města. Například síť MHD v anglickém Manchesteru dosahuje díky zdokonalené analýze pohybu cestujících významného zefektivnění provozu.

Vytěžení "velkých dat" státní správě nabízí jak zefektivnění procesů, tak větší transparentnost. Jak tvrdí autoři studie Otevřená a velká data v Evropě, zakládání databank a efektivní práce s nimi může Česku do roku 2020 přinést ekvivalent 2 procent HDP země. To už stojí za pozornost.

Moderní technologie obecně umožňují výrazně zvýšit informovanost a podíl občanů na správě věcí veřejných a usnadnit styk s úřady. Platí to i dovnitř - veřejné instituce mohou zlepšit sdílení informací, zjednodušit řízení a zároveň snížit náklady.

Využití moderních technologií ve státní správě - tak jako v soukromém sektoru - má ovšem několik předpokladů. Vyžaduje to schopnost a připravenost takový "upgrade" manažersky zvládnout i kvalitní legislativu, která vytyčí mantinely nakládání s daty tak, aby byla zajištěna ochrana soukromí. Stát musí také významněji investovat do vzdělávání specialistů v oboru.

Jak ukazuje i poslední zpráva o konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra, mezi největší dlouhodobé problémy Česka patří právě kvalita veřejných institucí. Smysluplné využití velkých dat by to mohlo pomoci změnit. Měli bychom s tím začít hned a společně - na základě konsenzu mezi vládou, byznysem a akademickou sférou.

Jan Mühlfeit
prezident pro Evropu, Microsoft