Kromě výrazné systematické změny se nová úprava pojištění nese spíše v duchu terminologických zpřesnění a menších změn, v praxi se však jejich dopady výrazně neprojeví.

Ve srovnání s dřívějším zákonem pracují nová ustanovení více s pojmem pojistného zájmu, tedy oprávněné potřeby ochrany před následky pojistné události. Nový občanský zákoník výslovně stanovuje neplatnost pojistné smlouvy, pokud v ní pojistný zájem chybí. Neplatnost takové smlouvy se však dovozovala již za předchozí úpravy.

Do nové úpravy se významně promítá princip ochrany slabší smluvní strany. Zákon stanovuje, že pokud pojistník jedná o uzavření či změně smlouvy, musí pojistiteli zodpovědět dotaz na skutečnosti, které mají význam pro zhodnocení pojistného rizika, pravdivě a úplně.

Pojistitel také nově výslovně musí zájemce o pojištění upozornit na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, pokud si jich musí být vědom. V této souvislosti předpokládáme, že ochranu klientů pojišťoven legislativa v budoucnu ještě více posílí, a to i ve vztahu k pojišťovacím zprostředkovatelům.

Pro vztah pojišťoven a jejich klientů jsou významné i další změny, které nový občanský zákoník přinesl v jiných oblastech, než je samotná úprava pojistné smlouvy. Na zástupce pojišťoven i pojišťovací zprostředkovatele se tak například vztahuje i nová obecná odpovědnost za škodlivou informaci nebo radu, kterou odborník poskytne za odměnu v záležitosti svého oboru.

 

Martin Kofroň

vedoucí advokát KPMG Legal
Partner rubriky

 

Archiv sloupků k rekodifikaci najdete na adrese Ekonom.cz/rekodifikace

Související