Nicméně po deseti letech, kdy byl na Hradě přední světový euroskeptik Klaus, hlavně podtrhl změnu českého kursu ve vztahu k EU, jež přišla jak s novou hlavou státu, tak s novou vládou.

Začátek jeho projevu jako by ovšem vypadl z rozjíždějící se předvolební kampaně ODS – kritika evropské byrokracie, „nesmyslných energeticky úsporných zářivek“, kvůli nimž to prý na jeho chalupě vypadá jako v márnici, odmítnutí cirkusu Evropa v podobě kočování mezi sídlem parlamentu v Bruselu a Štrasburku.

Tohle stěhování národů ale vlivem zájmů a lobby Německa a Francie hned tak neskončí. Úspory se ovšem nabízejí jinde. Zeman svůj projev mohl pronést mateřštině, unijní zázemí je na to armádou překladatelů dobře připraveno, ale odlišil se tím, že zvolil angličtinu. Propočítal už někdo, kolik by celý parlamentní aparát ušetřil, kdyby se diskuse omezily třeba jen na angličtinu, francouzštinu, němčinu, možná španělštinu a polštinu?

Byl by to nakonec i dobrý jazykový filtr pro všechny zájemce o dobře placenou práci europoslance (či dokonce eurokomisaře – česká veřejnost si jistě vzpomene na „I´m very optimistic“ Miloše Kužvarta; i do květnových voleb jsou ale kandidují lidé, kteří si myslí, že vystačí v Bruselu jen s mateřštinou).

Ale zpět k Miloši Zemanovi. Jeho projev byl pronesený spatra, bez urážek a takzvaných bonmotů, jež se v cizím jazyce asi pronášejí hůře. Oblíbené citáty nechyběly, ale dávaly aspoň smysl.

Zeman správně zkritizoval stále neexistující funkční společnou zahraniční politiku, v duchu své „jestřábí“ pověsti přirovnal evropskou "soft power" spíše k politice appeasmentu a vyzval k vytvoření společné evropské armády. Představa, že by ale krizi na Ukrajině vyrazily řešit místo trojice ministrů zahraničí bruselské šiky, je dosti nerealistická.

Pokud jde o ekonomiku, Zeman nepřekvapil a potěšil optimisty mezi europoslanci: přihlásil se k společné fiskální politice, k evropské federaci, k přijetí eura „v co nejkratším časovém horizontu“. A přihřál si i vlastní oblíbené téma – vedle transevropských železnic a dálnic by se prý měly stavět i vodní koridory. Třeba Dunaj – Odra – Labe.

Na závěr se ohradil proti zbytečně šedé uniformnosti, eurosýrům a europivům a doporučil tedy pivo české. „Věřím, že EU je dobrá věc,“ uzavřel své vystoupení Zeman. Najde se jistě dost těch, kdo s ním budou nesouhlasit. Nakonec je ale dobře, že přestože český prezident na půdě Evropského parlamentu hrál na jistotu a říkal hlavně obecně známé pravdy, neudělal Česku ostudu.

Související