Podíl 8,6 procenta nezaměstnaných k tomuto hrozivému číslu příliš neodpovídá. Může za to kreativní přístup ministerstva práce a sociálních věcí, které dělí počet nezaměstných počtem všech osob ve věku 15 až 64 let.
Naučilo se trik, který k optickému snižování míry nezaměstnanosti používají již řadu let v západní Evropě.
Pokud odečteme studenty, důchodce, matky s malými dětmi a další osoby, které nepatří mezi ekonomicky aktivní ani práci zrovna nehledají, dostaneme se k úplně jiným číslům. Podle propočtu týdeníku Ekonom je reálná míra nezaměstnanosti v Česku okolo 12 procent.
Srovnávat se tedy v čase vyplatí jen absolutní číslo počtu lidí bez práce. Malý exkurs do historie: horší situace tu byla už jen v době vrcholící ekonomické krize v letech 1932 až 1936. Například v dubnu 1936 bylo v tehdejším Československu 846 tisíc nezaměstnaných, na samotné české země jich mohlo připadat odhadem 650 tisíc.
A teď zpátky do současnosti. Růst nezaměstnanosti vůbec nesedí s posledními čísly Českého statistického úřadu. Podle jeho oznámení ekonomika v posledním loňském čtvrtletí výrazně ožila - v mezikvartálním srovnání o 1,6 procenta. Průmyslové podniky v posledním kvartálu navýšily výrobu meziročně o šest procent, v prosinci dokonce už o devět.
Navzdory tomu nezaměstnanost rostla. Není to zase tak neobvyklé. Zkušenost z minulých krizí je taková, že firmy začínají vytvářet nová pracovní místa (nepočítáme-li sezónní práce v zemědělství a stavebnictví) a navyšovat mzdy až po uplynutí zhruba dvanácti měsíců od počátku ekonomického oživení. Tak snad se dočkáme někdy na podzim.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
David Tramba



