Ten svoje místo v dějinách České republiky na seznamu předsedů vlád zobchodoval za příslib toho, že ho prezident jmenuje při první možné příležitosti členem bankovní rady České národní banky.

 

Nijak se tím netajil a svým jménem a zkušenostmi zaštítil jinak dosti problematickou vládu Zemanových přátel.
Vrchol Rusnokovy profesní kariéry začíná středou 5. února, kdy jej prezident (zřejmě s účinností od března) na šest let jmenuje do bankovní rady. Což je mimochodem docela zvláštní krok. Byl nějaký speciální důvod, proč s oficiálním jmenováním ještě ten necelý měsíc nepočkat až oficiálně 1. března skončí mandát Evě Zamrazilové?

 

V polovině roku 2016 pak končí funkční období Miroslavu Singerovi a je velmi pravděpodobně že se novým guvernérem ČNB stane právě Rusnok. Práci má tak jistou na šest let dopředu, respektive až na dvanáct. To mu bude pětašedesát a pokud se mu nebude chtít na odpočinek, o jeho služby, nabyté znalosti a zkušenosti bude nepochybně ještě ve finančním světě zájem.


Na tom, že zrovna on bude jedním ze sedmi členů bankovní rady není každopádně nic skandálního. Rusnok je „v oblasti finančního trhu uznávanou a zkušenou osobností“, jak si žádá zákon o ČNB, a je bezúhonný trestně-právně i morálně, i když mu jeho „ty vole, to je dálka jako prase“ v obavách před cestou na pohřeb Nelsona Mandely, zůstane připsané už asi navždy.

 

Rusnok si navíc podle všeho vyslouží ještě další zářez do dějin. Měl by to být právě on, za jehož „guvernérování“ se Česká republika vzdá koruny a stane se členem eurozóny. I když... Vzhledem k tomu, že tuzemští politici už nejméně pět let říkají, že „euro nejdříve za pět let“, dočkat se toho nakonec ani nemusí.

 

Nicméně ano – vrchol kariéry Jiřího Rusnoka přichází. Působení v čele vlády bylo jen účelem světícím prostředky. Jak pro Rusnoka, tak pro Zemana.

Související