Není proto divu, že se Křetínský těší pověsti jednoho z nejlepších českých manažerů současnosti. Začínal jako investiční manažer slovenské finanční skupiny J&T, které postupně přerostl přes hlavu. Logicky se proto posunul do pozice spoluvlastníka nakoupených energetických aktiv.

 

Právě Křetínskému svěřil nejbohatší Čech Petr Kellner desítky miliard korun, aby je zhodnotil investováním v energetice. Během roku 2009 se tak zrodilo společné dítě Petra Kellnera, Daniela Křetínského, Patrika Tkáče a Ivana Jakaboviče, jež dostalo jméno Energetický a průmyslový holding, zkratkou EPH.

 

Dlužno dodat, že první roky před i po vzniku EPH dodnes vyvolávají pochybnosti kvůli častým nákupům a prodejům energetických firem, u nichž byla protistranou společnost ČEZ. Po nástupu Daniela Beneše do čela ČEZ zájem dělat obchody s Křetínským opadl. Pozornost holdingu se přesunula do zahraničí.

 

Přehled dohodnutých transakcí za posledních 12 měsíců je úctyhodný. Holding EPH dokázal dotáhnout do konce odkup 49 procent akcií ve Slovenském plynárenském priemyslu (SPP), současně kupuje 49 procent akcií ve Stredoslovenské energetice. Co se týká SPP, holding si nechal podíl v divizích zaměřených na přenos a distribuci plynu, zatímco z problémového obchodu moudře vycouval. Další akvizice následovala v září, kdy EPH po delším vyjednávání oznámila uzavření dohody o odkupu uhelného dolu a elektrárny u německého Helmstedtu od koncernu E.ON.

 

Nákup regulovaných aktiv, jako jsou plynovody, rozvodné sítě a teplárny, je v nejistých časech ekonomického útlumu rozumný. Překvapivá je naopak Křetínského sázka na uhelnou energetiku, která je v jasném rozporu se záměry Evropské unie v oblasti ochrany klimatu. Současné nízké ceny emisních povolenek hrají skupině EPH do karet.

 

Otázkou je, jaké podmínky unie nastaví pro emise skleníkových plynů od roku 2020. Tady se orientace na uhlí může ukázat jako velký omyl. Nebo také nemusí.

 

Zde je na místě připomenout další z myšlenek Daniela Křetínského, kterou vyslovil na odborné konferenci loni v březnu. Předpověděl, že Evropu zachvátí "energetická kontrarevoluce". Obnovitelné zdroje prý skončí v nemilosti a pozornost politiků a investorů se vrátí k levnějším zdrojům energie včetně uhlí.

 

To se na první pohled nezdá být pravděpodobné. Pokud se však podíváme na současné debaty o změně kurzu v Německu, může se klidně stát, že tato riskantní sázka Křetínskému nakonec vyjde.


 

obalka Ekonom 512013Zhodnocení uplynulého roku v energetice očima osobností českého byznysu a redaktora Ekonomu Davida Tramby najdete v čtyřiasedmdesátistránkové ročence Česká energetika 2013, která je bezplatnou přílohou aktuálního dvojčísla týdeníku Ekonom.

Související