Do nového roku dostanou čeští investoři od státu dáreček: prodloužení takzvaného časového testu. Zatímco dosud byly zisky fyzických osob osvobozeny od daně, pokud investor držel cenné papíry nejméně půl roku, nově to budou tři roky. Opatření se týká papírů nakoupených od 1. ledna.

 

Účel změny navržené už bývalým ministrem Miroslavem Kalouskem je nejasný. Má snad odradit krátkodobé spekulanty? Zřejmě ne, pro ně není mezi 6 a 36 měsíci podstatný rozdíl. Má přimět průměrného pana Nováka spořit více na důchod? Asi také ne, to by musel test být mnohem delší. Jaký důvod tedy zbývá? Že by naplnit státní pokladnu?

 

Kolik může opatření vynést? Pro jednoduchost pracujme pouze s prostředky v podílových fondech. Členové Asociace pro kapitálový trh spravují zhruba 260 miliard korun. Dejme tomu, že 2. ledna investoři vyberou a reinvestují polovinu prostředků, tedy 130 miliard, na tři roky bez jednoho dne. Uvažujme zhodnocení například pět procent ročně. Výsledný výnos je necelých 20,5 miliardy korun, což znamená 3,1 miliardy na dani.

 

 

Skutečný přínos pro státní kasu bude zřejmě nižší i vzhledem k tomu, že prodeje do 100 tisíc korun na osobu a rok jsou od daně osvobozeny. Kdybychom připočítali čas úředníků ztracený zpracováním dodatečných daňových přiznání, skutečný výnos pro stát by zřejmě spadl k nule. Kladnou stránkou původního návrhu bylo zrušení daně z dividend a pětiprocentní daně ze zisku na úrovni samotného fondu.

 

Co plyne z úpravy zdanění pro investory? Konzervativní nástroje jako fondy státních dluhopisů mají beztak už dnes nízký výnosový potenciál, na tom už daně moc nezmění. Dlouhodobých investorů se změna zase dotkne jen minimálně.

 

Tedy alespoň prozatím. V řadě zemí (včetně sousedního Slovenska) je zdanění výnosů z finančního majetku daleko drastičtější. Nezbývá než doufat, že si nová vláda uvědomí, že občané svoje těžce vydělané a zdaněné peníze investují proto, aby na stará kolena nemuseli žít na účet státní kasy.

 

Aleš Tůma
analytik společnosti Partners

Související