Češi neumějí napsat bestseller

Inspiraci v knihách hledají lidé už po staletí. Překotný vývoj technologií v posledních letech ale zásadně ovlivnil i knižní trh, a tím také nakladatelský byznys. Konkurence televize a internetu u mladších generací ubírá knihám na atraktivitě, lidé čtou stále častěji na displejích místo z papíru. Mění se vkus lidí, ochota za některé knihy utrácet, a krize navíc mnoha rodinám "ukousla" část peněz, které mohou utratit za zábavu.

Přes všechny negativní faktory ale knižní trh stále nečelí katastrofě, které se nakladatelé v minulých letech obávali. Jen v loňském roce vyšlo v Česku podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) 16,6 tisíce knih. To je přibližně stejně jako v roce 2011 a zhruba o dva tisíce méně než v posledním předkrizovém roce 2008. Celkem zákazníci v "kamenných" i internetových knihkupectvích utratili 8,2 miliardy korun oproti sedmi miliardám v roce předešlém. "Bylo to do velké míry způsobeno zvýšením DPH. Skutečné zvýšení prodeje představovalo jen asi 400 milionů korun," upozorňuje spoluautor zprávy, nakladatel Vladimír Pistorius.

Právě zvýšení daně z přidané hodnoty bylo jedním z hlavních strašáků. Podle některých pesimistů mělo "zabít" český knižní trh. Nakonec k tomu nedošlo, nicméně na pultech knihkupectví i ve výsledovkách nakladatelů se změny projevily výrazně. "Nejhorší pro nás bylo zvýšení DPH z pěti procent na devět v roce 2008. To vyvolalo skokové zdražení knih až o třetinu," konstatuje ředitel brněnského nakladatelství Host Tomáš Reichel. Další růst DPH, která postupně vyšplhala až na 15 procent, už ale tak velké dopady na ceny neměl. "Například zvýšení daně o procentní bod na 15 procent od letošního ledna jsme do cen už nepromítli vůbec," dodává Reichel s tím, že tento nárůst daní se odrazil jen v poklesu zisku jednotlivých vydavatelů.

Vydělává hlavně "lehké čtivo"

Nepříliš optimistický výhled knižního trhu a změna vkusu čtenářů, kteří stále méně čtou uměleckou literaturu a hledají především zábavu, donutily mnoho nakladatelů změnit svůj přístup. Některá, dříve úzce specializovaná nakladatelství například musela začít vydávat i masovější literaturu.

Je to i případ brněnského Hostu. Ten v roce 2008 dospěl k tomu, že vydávání české literatury, které dříve firmu uživilo, už dále nebude stačit. Tomáš Reichel proto vsadil na světové bestsellery Švéda Stiega Larssona. Rozpoutal tím šílenství kolem severské detektivky, na němž se dodnes vydáváním často druhořadých švédských, norských či dánských spisovatelů "živí" i další nakladatelské domy. Podobně pražské nakladatelství Argo "ulovilo" populární autory jako Dana Browna nebo Paula Coelha, kteří jsou zárukou vysokých, úspěšně prodaných nákladů. Díky podobným autorům si nakladatelství mohou dovolit vydávat i náročnější literaturu, která by bez dotací či grantů byla ztrátová.

Podnikatelé v knižním byznysu jsou většinou lidé s nadstandardním vztahem ke knihám. Sami ale říkají, že na vydávání knih pro radost či dle vlastního vkusu není prostor. Knižní byznys je tvrdý a panuje v něm velká konkurence. Na trhu působí přes dva a půl tisíce nakladatelů, přičemž více než 50 knih loni vydalo šest desítek z nich. "Dělat knihy dopředu s tím, že vyjdou i za cenu ztráty, to je podle mě cesta do pekel. Vždy počítáme tak, aby i při nižším nákladu kniha generovala alespoň nějaký zisk. I tak se stává, že to nevyjde," vysvětluje ředitel nakladatelství Argo Milan Gelnar.

Prodeje táhnou překlady

Mezi hlavní tahouny českého knižního trhu v oblasti beletrie, na niž připadá zhruba polovina všech vydaných knih, patří zahraniční autoři. Nakladatele k sázce na překladovou beletrii nutí především jeden fakt: nedostatek českých autorů, kteří by byli schopni prodat deseti, či statisícové náklady. Světlými výjimkami jsou Michal Viewegh, Halina Pawlowská, případně Zdeněk Svěrák, jehož kniha Po strništi bos vládne žebříčkům v letošní předvánoční sezoně.

Vyhledávání nadějných českých autorů patří k nákladným a nejistým činnostem. Nakladatelství Argo kvůli tomu na hledání talentů úplně rezignovalo. "Chodí nám spousta nabídek, ale většinou na první pohled poznáte, že jsou to grafomanské pokusy. A pokud už se s tím dá pracovat, ve většině nakladatelství chybějí redaktoři, kteří by text s autorem obráběli až do vycizelované podoby," vysvětluje Milan Gelnar.

Právě nakladatelství Host se ale v minulých letech povedl kardinální úlovek, díky němuž se čas i peníze investované do "pilování" rukopisu vyplatily: spisovatelka Kateřina Tučková. Její knihy Žítkovské bohyně se prodalo přes 60 tisíc kusů. A to je na českého autora, navíc začínajícího, vynikající číslo. I Reichel ale přiznává, že podobných objevů je jako šafránu. "Nový rukopis najdeme v poště prakticky každý den, ale věnujeme se maximálně dvěma nebo třem do roka," dodává Reichel.

Důvodů, proč Češi až na několik výjimek neumějí psát bestsellery, je více. Především podle nakladatelů chybějí potenciálním spisovatelům vzory. Pokud by viděli, že se psaním knih dá uživit, našlo by se i více zájemců. Příkladem jsou právě severské země. "Když začaly být skandinávské detektivky celosvětově populární, vrhli se na psaní talentovaní lidé, kteří by se jinak stali třeba právníky nebo novináři. Úspěch jejich kolegů je přesvědčil. Česká literatura ale v poslední době moc příkladů úspěchu nenabízí," tvrdí Reichel.

Pomalý start e-knih

Už před několika lety tvrdili technologičtí nadšenci, že budoucnost literatury je v elektronických knihách. Razantní nástup čteček a oblibu knih v "jedničkách a nulách" místo na papíře ale z USA do Česka zatím nedorazil. Prozatím činí podle SČKN podíl prodaných e-knih ani ne procento na tržbách. "Jejich počet se ale každoročně mnohokrát znásobuje. Roku 2011 byl celkový obrat jejich trhu asi 2,5 milionu korun, v roce 2012 už skoro 30 milionů," upozorňuje Vladimír Pistorius.

Nakladatelé tak musejí začít připravovat nový obchodní model, aby nezaspali dobu jako kdysi vydavatelé hudby. "V Česku propukne boj o to, kde je cena, za kterou jsou lidé ochotni e-knihy kupovat a za jakou se nakladatelům vyplatí je vydávat," odhaduje Tomáš Reichel. Úkolem pro nakladatele bude vysvětlit, že náklady na tisk a distribuci tvoří - kromě honorářů za překlad, redakci nebo autorská práva - jen zhruba polovinu nákladů na vydání publikace. A že ceny e-knih nemohou být tak nízké, jak by si možná někteří čtenáři představovali.

Jan Němec

Prodejní trháky přicházejí v módních vlnách

Knižní trh podléhá módě. Úspěšný bestseller většinou přiláká masu dalších autorů, kteří se na dobré prodejnosti určitého žánru snaží "svézt". Typickými příklady posledních let jsou severské detektivky nebo erotické čtivo pro ženy. Detektivky ze Skandinávie pro český trh de facto objevilo brněnské nakladatelství Host. To v roce 2008 vydalo knihu Muži, kteří nenávidí ženy od švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona. Celé trilogie se prodaly stovky tisíc kusů. Podobně úspěšná byla i autorská dvojice vystupující pod pseudonymem Lars Kepler. Na rozmach "Seveřanů" pak navázalo také nakladatelství Kniha Zlín, které v aukci "ulovilo" práva na knihy Nora Joa Nesboa, následovaly desítky dalších autorů. Podobnou "bombou" pro knižní trh bylo také vydání trilogie "Padesát odstínů" od britské spisovatelky E. L. Jamesové. Knih lákající na erotiku a romantiku se prodaly statisíce, byť mnoho nakladatelů dodnes nechápe, čím si kniha nevalné literární úrovně "zasloužila" takový úspěch. "Ženské erotické knížky existovaly 30 let předtím. Najednou někdo napíše jednu knihu, která ničím nevybočuje, ale je schopen z toho marketingově udělat haló kolem celého světa," naznačuje možnou cestu k úspěchu Milan Gelnar. Stejně jako severští detektivkáři, i E. L. Jamesová inspirovala svým úspěchem desítky následovníků. "Literární agenti nám nabídli asi 15 dalších knih v podobném duchu od jiných autorů," konstatuje Tomáš Reichel z nakladatelství Host.

(nem)

8,2 mld. Kč
Tolik v roce 2012 utratili Češi za knihy v knihkupectvích a na internetu.

České literatuře úspěšný detektivkář formátu Nora Joa Nesboa (na snímku) stále chybí.

Úspěch nové knihy potvrdil pozici Michala Viewegha jako nejprodávanějšího českého autora.

Mezi bestsellery patří tradičně také povídkové soubory Zdeňka Svěráka.

Česko loni objevilo vycházející hvězdu: Kateřinu Tučkovou. Žítkovských bohyní se prodalo přes 60 tisíc.

Nakladatelé a kritici žasnou, čtenářky čekají ve frontách. Jednou z nejprodávanějších knih posledních měsíců je erotická trilogie "Padesát odstínů" nevalné literární kvality. Foto: ČTK, archiv