Alter eko: Jak by vypadaly církevní restituce v režii Adama Smitha

Jak by hodnotili koncept církevních restitucí zakladatelé moderní ekonomie? Jak by se na ně díval Adam Smith a další?

Ekonomie je postavena na směně. Směna je podstatou ekonomie. Abychom to mohli říci, musí být splněn jeden zásadní předpoklad. A to, že směňují suverénní subjekty, které něco vlastní. Nezbytnou podmínkou tohoto procesu je tedy konkrétní vlastnictví. Takže jsem přesvědčen, že podstatou ekonomie, ale i hospodářství je soukromé vlastnictví. A z toho důvodu by návrat statků, půdy, lesů i finančních prostředků tam, kde už nemůže být něco v naturální podobě vráceno, ekonomové vítali. Protože skutečné vlastnictví je předpokladem zodpovědného chování k pozemským statkům.

Národohospodářská fakulta pod tvým vedením před několika lety zkoumala dopady tehdy připravovaného modelu církevních restitucí na českou ekonomiku. K jakým závěrům jste došli a jsou v zásadě platné i nyní pro aktuální model vyrovnání státu s církvemi?

Myslím si, že ty efekty jsou pozitivní. Vycházeli jsme tehdy z toho, že dojde k naturálnímu narovnání tam, kde je to možné. Víme, že v mnoha oblastech to možné není, protože církevní majetky slouží úplně jiném účelu, a změna toho by byla velmi bolestivá pro společnost. Takže toto naturální vyrovnání bude doplněno finančním. Zároveň se tak ale stát zbaví dlouhodobě svých povinností vůči církvím, a to je financování církví. Předpokládám pozitivní efekty, to znamená, že církve začnou investovat do majetků, o které se dlouhodobě nikdo řádně nestaral. Předpokládáme i mírné prorůstové efekty. Mělo by to vést k povzbuzení řemesel v menších městech a obcích, tam, kde církevní majetky jsou většinou alokovány. Samozřejmě že by to mělo mít i pozitivní dlouhodobé efekty na veřejné rozpočty. My jsme tuto částku vyjádřili v řádu asi 10 nebo 15 miliard v období 50 let.

Některá města a obce strádají, protože mají zablokované majetky nacházející se v zajímavých rozvojových lokalitách...

Skutečně máme malebná městečka, v jejichž centrech jsou ruiny. Ruiny domů, které formálně patří státu, na něž stát ovšem nemá prostředky, aby je udržoval. Z tohoto důvodu se skutečně jeví jako nejlepší řešení zbavit se takových majetků. Jedná se právě o majetky, které historicky patřily církvím a na něž si nyní církve činí nárok. Takže uvolnění, tedy navrácení tohoto majetku institucím, které budou moci tímto majetkem volně disponovat, vytvoří nejen podmínky pro to, aby se zkrášlila centra našich měst, ale vytvoří i podmínky pro rozvoj městské vybavenosti a lepšího života pro občany, a možná vytvoří i nová pracovní místa.

Panují však obavy, zda bude vrácený církevní majetek využíván ke svému účelu...

Tak to samozřejmě jaksi nikdo nemůže zajistit dopředu. Domnívám se ovšem, že církve se snaží o dlouhodobé budování dobrého renomé, protože pokud by neměly dobrou reputaci, nemohly by se ucházet o přízeň svých věřících. Tedy způsob, jakým církve budou majetek spravovat, bude jedna z forem, jak si získávat důvěru lidí, věřících a dále ji rozšiřovat.

Poslechněte si celý rozhovor:

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.