Zásahy tamních vlád do nastavení regulovaných cen v energetice způsobily snížení hodnoty tamních aktiv skupiny ČEZ o 4,8 miliardy korun. „Tvorba opravných položek k hodnotě aktiv se týká distribuce energie v Bulharsku a větrných parků Fantanele a Cogealac v Rumunsku,“ dodává generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

 

Přehodnocení balkánských aktiv negativně ovlivnilo výši vytvořeného zisku skupiny ČEZ za prvních devět měsíců roku. Čistý zisk v meziročním srovnání klesl o téměř pět procent na 31,7 miliardy korun. Provozní zisk spadl dokonce o 13,6 procenta na 38,5 miliard korun.

 

Podle analytiků to není žádná velká tragédie. „Vzhledem k tomu, že odpis aktiv je nepeněžní položkou bez vlivu na hotovostní toky, věříme, že případný krátkodobý pokles akcií ČEZ by mohl vytvořit příležitost k nákupu dalších akcií pro dlouhodobější investory,“ poznamenal analytik Patria Finance Tomáš Sýkora.

Finanční ředitel Martin Novák upozornil, že výčet letošních opravných položek či odpisů aktiv není kompletní. Ke konci roku má ČEZ zaúčtovat další znehodnocení majetku ve výši zhruba tří miliard korun, které se nejspíš bude týkat nově zprovozňované paroplynové elektrárny v severočeských Počeradech.

 

Také tato položka negativně ovlivní výši zisků ČEZ za letošní rok. „Očekávaný výsledek za celý letošní rok jsme upravili na 35 miliard korun,“ zmínil Daniel Beneš. Loňský zisk dosáhl 40,2 miliardy korun. Kromě mimořádných položek táhne zisk k zemi také klesající cena silové elektřiny na burzách.

 

Účetní zisk sice klesá, na úrovni peněžních toků se však skupině ČEZ daří lépe než loni. Značný podíl na tom má pokles objemu investic související s dokončovanou obnovou elektráren na severu Čech. Podle vyjádření šéfů ČEZ proto není důvod k výraznému snížení dividendy v příštím roce.

 

Pesimismus nepřevládl ani na akciovém trhu. Kurz akcií ČEZ se na počátku září odrazil od dlouhodobého minima na úrovni 430 korun a od té doby vytrvale roste. V současnosti se drží na hodnotě zhruba 560 korun za akcii.

Související