EU potírá kouření, pěstitelům tabáku ale dala pět miliard eur

Týdeník Ekonom si údaje o tom, jaké dotace pěstitelé tabáku v EU získávají, vyžádal poté, co Evropský parlament na počátku října schválil tabákovou směrnici. Ta mimo jiné počítá s tím, že na 65 % krabičky bude zdravotní varování, mentolové cigarety by měly z trhu zmizet po osmileté přechodné lhůtě, ovocné příchuti po třech letech.

Podle europoslance za ODS Hynka Fajmona je ale EU pokrytecká, protože na jedné straně chce omezovat kouření, na straně druhé ale v rámci zemědělských dotací podporuje pěstitele tabáku. „Každý rok při úpravě nebo návrhu rozpočtu Evropské unie předkládám návrh, aby dotace na pěstování tabáku byla zrušena. Přesto stále existuje,“ říká Fajmon.

Dotace na pěstování tabáku unie opravdu vyplácí, v posledních dvou letech jde ale o sumy spíše symbolické. Zatímco v roce 2003 to bylo nezanedbatelných 960 milionů eur, v roce 2012 (v součtu nových a dobíhajících plateb) už jen necelý milion.

„V rozpočtu na rok 2013 je to už jen půl milionu eur. S další podporou, či snad rozšířením tabákové produkce, Evropská komise nepočítá,“ odpověděla na dotaz týdeníku Ekonom mluvčí komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Fanny Dabertrandová.

Pěstitelé tabáku mohou ale žádat o dotaci na podporu jiných zemědělských aktivit, například na investice do rozvoje farmy, nákup zemědělských strojů, údržbu krajiny a podobně. „To ale nelze považovat za podporu pěstování tabáku. Jde o podporu změn výrobních postupů a životního prostředí,“ upozorňuje Dabertrandová.

Jak plyne z dalších údajů, jež si v Evropské komisi vyžádal týdeník Ekonom, nejvíce tabákových dotací mezi lety 2003 – 2012 čerpali italští farmáři – 1,9 miliardy eur, na druhém místě jsou Řekové – 1,4 miliardy eur a Španělé – 700 milionů eur.

„Tabáková produkce ale v EU prudce klesla. Plocha, na níž se v EU tabák pěstuje, se snížila o třetinu, v roce 2011 zabírala asi 100 tisíc hektarů,“ říká mluvčí Fanny Dabertrandová. Příkladem může být i Česko, kde už tak malá produkce tuzemského tabáku definitivně skončila už na počátku devadesátých let.

Více v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Až o 278 miliard dolarů, v přepočtu tedy zhruba 5,5 bilionu korun, přijdou zaměstnavatelé ve Spojených státech jen kvůli tomu, že jejich zaměstnanci kouří. Suma zahrnuje propady v produktivitě práce způsobené nejen kuřáckými přestávkami, ale i vyšší nemocností kuřáků ve srovnání s nekuřáky.

Jak vypadá situace v Česku? Dozvíte se v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízení se systémem Android.