Příběhy úspěšných firem: Pardubická firma vymýšlí nanoléky s Australany

Nanovlákno není pouhým okem vidět, je tisíckrát tenčí než lidský vlas. Přesto tento lidský "mini" výtvor dobyl vědecký svět a podmaňuje si také světovou ekonomiku. Odhaduje se, že do tří let by mohly firmy investovat do nanotechnologií více než dva biliony amerických dolarů. Z nich by si mohly uloupit svůj dílek také české firmy, které už pronikají do nanobyznysu. Jednou z nich je i mladá a malá společnost Nanopharma, která patří do skupiny Sindat.

Firma vznikla v roce 2008 jako klasický start-up. "Vlastně jsme začínali v laboratoři, kde jsme vyvíjeli naše know-how," tvrdí Liliana Berezkinová, pětadvacetiletá předsedkyně představenstva Nanopharmy.

Ve firmě, která sídlí v Pardubicích a laboratoře má v Liberci, pracují celkem čtyři lidé, tři se věnují výzkumu a vývoji a mladá šéfová obchodu. Mimochodem, kromě jednoho zaměstnance tvoří zbytek týmu mladí lidé kolem 25 let.

Další čtyři lidi využívá společnost externě na odborné konzultace. "Nyní už jsme na pomezí start-upu a etablované organizace. Tržby máme zatím malé, pohybují se mezi 1,5 až dvěma miliony korun. Ale porovnáme-li to s našimi začátky, kdy jsme byli na nule, tak rosteme," dodává Berezkinová.

Nanopharma vyvinula vlastní technologii výroby nanovláken i jejich vlastní typ. Jsou dutá, takže je možné naplnit je různými přísadami jako třeba roztoky či léčivy.

"My je plníme antibiotiky, anestetiky a podobně. Látka se zapouzdří v nanovláknech a jsme schopni zařídit, aby se i cíleně a řízeně uvolňovala. Takže urychlí hojení, nebo zabrání infekci. Kromě medicíny vidíme uplatnění i třeba v textilním průmyslu při výrobě antialergenních matrací a podobně," říká Berezkinová.

Hnízda pro nadané studenty

Skupina Sindat, která sdružuje desítku malých a středních firem zaměřených na chemii, textil a biotechnologie, v poslední době cílí i na mladé podnikavé lidi. Vytváří takzvaná podnikatelská hnízda pro nadané studenty v odvětví nových technologií. Ti tak mohou pod křídly Sindatu rozvíjet v několika start-upech své nápady. "Samozřejmě za průběžného mentoringu a controllingu skupiny," uvádí Karel Havlíček, předseda představenstva Sindatu. Pokud ovšem do pěti let nepřináší firma efekt, musí z kola ven.

Ve skupině to funguje tak, že ke starší generaci, která má nadhled a zkušenosti, přicházejí mladí. "Doplňujeme týmy natěšenými a poznání chtivými nadšenci, kteří svoji budoucnost nevidí v drahých autech, ale v seberealizaci," objasňuje filozofii společnosti její předseda představenstva. Spojení obou generací podle zkušeností skupiny Sindat funguje výborně.

Nanopharma byla vlastně jedním z prvních byznysových hnízd pro nadané mladé podnikatele v Sindatu. Ovšem za jejím startem nebyl v tomto případě studentský nápad, ale výsledky základního výzkumu vědců z Technické univerzity v Liberci. "Do projektu jsme angažovali schopné studenty, a to jak z technických, tak ekonomických oborů," prozrazuje Havlíček.

Právě Liliana Berezkinová byla do Nanopharmy vtažena už jako studentka Vysoké školy finanční a správní, obor řízení podniku a finance.

"Přirozeně jsem tíhla k malým a středním podnikům. Po maturitě jsem si vyzkoušela práci ve velkých firmách a věděla jsem, že to není prostředí pro mě. Nesnesla bych být jedním z tisíce zaměstnanců, kteří nevědí, kde se projeví výsledek jejich práce," přiznává Berezkinová, na jejíž vizitce se skví pozice ředitelka pro obchod a business development.

Pět milionů na spolupráci s protinožci

Berezkinová pro "svoji" malou firmu shání granty, aby se mohla od výzkumu přiblížit k jeho praktickému využití.

V současné době získala Nanopharma dva granty, jeden z Evropské unie, druhý díky agentuře CzechInvest. Ten druhý je zaměřený na podporu a posílení spolupráce českých technologických podniků všech velikostí se zahraničními partnery ze zemí mimo EU.

"Jejich společné projekty by měly vést k zavedení či rozšíření technologicky vyspělých výrobků nebo procesů, včetně vývoje softwaru a aplikací," vysvětluje Adéla Tomíčková, mluvčí CzechInvestu. Z Programu podpory mezinárodní technologické spolupráce má Nanopharma přislíbeno pět milionů, které může vyčerpat během tří let.

Zahraničním partnerem, s nímž Nanopharma podle podmínek grantu spolupracuje, je soukromá firma Ceramisphere z australského Sydney. Podle Berezkinové jde o společnost stejné velikosti, jako je Nanopharma, která zaměstnává maximálně pět lidí. Australané zapouzdřují léčiva do nanosfér, které jsou tak malé, že se vejdou do nanovláken české Nanopharmy.

Když zafunguje "chemie"

Původně byli zástupci Nanopharmy trochu skeptičtí, zda dokážou s protinožci na takovou dálku spolupracovat, ale zatím vše probíhá bez problémů. "Jsou flexibilní a chemicky jsme si sedli," míní předsedkyně představenstva Nanopharmy. Dokonce i australská firma získala na domácí půdě na program s českou společností grant, i když mnohem menší. Ovšem obě firmy byly rozhodnuté spolupracovat bez ohledu na to, zda získají nějaký finanční příspěvek, či ne. "Kdybychom to dělali na vlastní náklady, tak by nám to trvalo déle a bylo by to v menším rozsahu. Díky grantu se práce uspíší. Můžeme si dovolit více experimentů, testování," prozrazuje Berezkinová s tím, že malé firmy si musejí pomáhat.

"Musíme se otáčet, úvěry od bank nedostaneme, jediné, co zbývá, jsou dotace." Přesto je Berezkinová přesvědčena, že by firmy neměly usilovat o dotace jen kvůli penězům. "Nedělat aktivity pro program, ale mít své aktivity a hledat, který grant by je mohl podpořit. To je zdravý přístup," míní Liliana Berezkinová. Kritiku, že dotace deformují podnikatelské prostředí, odmítá. "Mým úkolem je sehnat peníze, abychom mohli vyvíjet. A já ty peníze sháním, kde se dá."

A jak je společná práce s Australany daleko? První experimenty jsou už hotové stejně jako slučitelnost obou nanomateriálů a odezva od trhu. Především zdravotnictví by o nový produkt mělo mít zájem. "Teď musíme vybrat vhodné léčivo a na základě toho budeme dělat standardizované postupy, jak nosič vyrobit. Pak ho budeme testovat v laboratoři, doufám, že i na zvířatech, a současně budeme paralelně hledat i zájemce pro využití i pro výrobu," vysvětluje Berezkinová.

Nanopharma se bude poohlížet v Evropě, australští kolegové v Asii. Případný zisk si obě partnerské společnosti budou dělit. Duševní vlastnictví i tržby - všechno napůl. "Ve smlouvě máme fifty fifty. Ale rizik ve výzkumu a vývoji je hodně. Nevíme, jak se bude vyvíjet legislativa, jak budou zákazníci přijímat nanomateriál. Ale jsem si jistá, že pro to uplatnění najdeme," usmívá se mladá byznysmenka.

Více informací na: www.czechinvest.org