Fotbaloví fanoušci v internetových debatách glosovali finále Ligy mistrů UEFA v sezoně 2001/2002 slovy "Aspirin proti Realu neměl šanci". Leverkusen podlehl madridskému týmu 1:2, pro německé mužstvo byla těsná prohra s velkým favoritem ze Španělska historickým úspěchem. Ještě zajímavější než zápas samotný je ale to, do jaké míry ztotožňují fotbaloví fandové, a nejen oni, fotbalový klub z Leverkusenu s jeho hlavním mecenášem, tedy společností Bayer a jejím nejslavnějším produktem. Pro miliardy lidí na světě Bayer rovná se Aspirin.

Společnost Bayer dnes vyrábí a vyvíjí nejen mnoho dalších léčiv, ale také materiály používané v automobilovém průmyslu či elektronice, stejně jako herbicidy, insekticidy a další látky využívané v zemědělství. Vše začalo před 150 lety na dvou kuchyňských sporácích, kdy dva přátelé založili v městě Barmen, jež je dnes součástí Wuppertalu, firmičku na výrobu a prodej barviv. Dnes Bayer celosvětově zaměstnává více než 110 tisíc lidí.

Dělník průmyslové revoluce

Na to, jakým je dnes firma Bayer gigantem, se o jejím otci zakladateli tolik neví. Na oplátku by ale šlo říci, že ani Friedrich Bayer netušil, že by "jeho" společnost mohla někdy vyvíjet třeba léky. Jeho otec se živil jako tkadlec a dělník v textilce a vše nasvědčovalo tomu, že mladý Friedrich bude pokračovat v jeho šlépějích.

Výroba a obchod s textiliemi a materiály pro jejich produkci byly v polovině 19. století v Německu výnosným byznysem, který vzkvétal. Celá střední Evropa se snažila dohnat obrovský náskok, který o pár desetiletí dříve získala v textilním průmyslu Británie díky vynálezu spřádacího stroje a mechanického tkalcovského stroje. Průmyslová revoluce přišla do Německa, podobně jako do Rakouska, později, ale stejně jako v Británii stála na nových vynálezech v kombinaci s podnikatelskou dravostí.

Když bylo Friedrichu Bayerovi 14 let, stal se učněm v malé továrně Wesenfeld und Co. v Barmenu, jež obchodovala s chemikáliemi. Díky tomu se seznámil jak s prací barvířů, tak se základy obchodování. Právě na obchod se hodlal soustředit po vyučení. Ve věku 20 let začal prodávat přírodní barviva. O tři roky později už měl svoji firmu se zastoupením i v zahraničí, například v Londýně, Bruselu, Petrohradu nebo New Yorku.

Významnou změnu pro Bayerův byznys i celé barvířství měly objevy v oblasti anorganické chemie. Umělá barviva jako anilin a alizarin, se kterými Bayer obchodoval, byla pro průmyslovou výrobu textilií výhodnější než přírodní.

Společně s obchodním partnerem a přítelem Weskottem experimentoval Bayer s barvivy, a podařilo se jim vyrobit novou generaci těchto prostředků. V roce 1863, rok poté, co v čele pruské vlády stanul pozdější první německý kancléř Otto von Bismarck, se rozhodli založit společnost "Friedrich Bayer et comp". Firma se nadále soustředila na vývoj, výrobu a prodej chemických barviv a postupně se rozrůstala. O technologie se staral Weskott, o obchod Bayer. V roce 1867 měla 50 zaměstnanců. K nadnárodnímu konglomerátu měla velmi daleko, ale když Friedrich Bayer v roce 1880 zemřel, zanechal rodině solidně zavedený podnik. Zároveň ale v chemickém průmyslu sílila konkurence, a bylo nutné posunout se dál.

Aspirin a Heroin

Dědicové Bayera seniora, z nichž hrál nejvýznamnější úlohu stejnojmenný syn Friedrich, už v roce 1881 z firmy vytvořili akciovou společnost. Další ze synů, Karl Bayer, byl chemik a věnoval se hlavně výzkumu. Objevil mimo jiné to, čemu se dodnes říká Bayerův proces. Jde o způsob výroby oxidu hlinitého z bauxitu, který posléze vedl ke zlevnění hliníku pro průmyslovou výrobu.

Hlavní pro budoucí rozvoj firmy - a především její známost - ale byla skutečnost, že v roce 1888 vzniklo v rámci podniku oddělení, jež se soustředilo na vývoj léčiv. Trvalo přibližně dekádu, než světlo světa spatřily dva nejslavnější preparáty od Bayeru. Na jeden z nich je firma dodnes hrdá a na druhý by nejraději zapomněla. První se jmenuje Aspirin, druhý Heroin.

Za zrodem Aspirinu, komerčně nejúspěšnějšího léku historie, který s sebou měli i američtí astronauté v lodi Apollo, když poprvé letěli na Měsíc, stál chemik Felix Hoffmann. Podle dostupných zdrojů ho k vývoji léku motivovalo to, že jeho otec, jenž trpěl revmatismem, nesnášel salicylan sodný, jenž se používal pro léčbu. Felix Hoffmann prošel firemní archivy a vytvořil vlastní laciný postup syntetické přípravy kyseliny acetylsalicylové. Způsob přípravy léčiva popsal 10. října 1897. Na počátku roku 1899 nechala společnost Bayer Aspirin patentovat a začala ho okamžitě vyrábět.

Lék se bleskově rozšířil do světa, už v roce 1900 byl registrovaný v USA. Ochranná známka na název Aspirin ale zůstala Bayeru jen do první světové války. V rámci válečných reparací se Německo, potažmo Bayer, muselo patentu na Aspirin vzdát. Lék se stejnou účinnou látkou se dnes prodává pod názvy jako Acylpyrin nebo Anopyrin, případně je na trhu pod původním názvem s malým "a" na začátku. Zároveň platí, že v řadě zemí je Aspirin od Bayeru ochrannou známkou dodnes.

V záznamech o historii heroinu srovnatelně oslavné pasáže z pochopitelných důvodů chybějí. Jeho "otcem" je však údajně stejný Felix Hoffmann a vyrobil ho 11 dní poté, co objevil Aspirin. Hoffmann navázal na práci anglického vědce C. R. Aldera Wrighta, jenž jako první syntetizoval diacetylmorfin. I heroin - tehdy vlastně Heroin - nechal Bayer registrovat jako ochrannou známku.

Až do roku 1910 se prodával jako "nenávyková náhražka morfinu a prostředek na potlačení kašle". Z legálního trhu byl Heroin stažen až poté, co vyšlo najevo, že látka v těle metabolizuje na morfin. V řadě zemí světa nicméně zůstal heroin legální až do druhé světové války. Jakkoli se může z dnešního pohledu zdát produkce a prodej jedné z nejhorších tvrdých drog odsouzeníhodná, devastující účinky heroinu i jeho návykový potenciál vyšly najevo až v průběhu času. Podobně se na přelomu 19. a 20. století jako neškodný, ba dokonce prospěšný, jevil kokain, který byl jednou z příměsí originální coca-coly.

Temné roky

V polovině 20. let 20. století se společnost Bayer stala společně s firmami BASF či AGFA součástí chemického konglomerátu I.G. Farbenindustrie AG, zkráceně IG Farben. I nadále v laboratořích Bayeru probíhal výzkum, v roce 1937 v nich například chemik Otto Bayer vynalezl polyuretany, jež se dnes používají třeba pro výrobu lepidel, textilních vláken nebo rámování autoskel. Mimochodem, Otto Bayer nebyl v žádném příbuzenském vztahu s rodinou zakladatele firmy, a jde tedy jen o shodu jmen.

IG Farben byla v době největšího rozmachu čtvrtou největší firmou na světě. Mnohem více než její podnikatelský úspěch se však zmiňuje skutečnost, že stejně jako řada jiných německých společností nezůstala stranou politiky Hitlerova nacistického Německa. U poválečného Norimberského tribunálu byl soudu s vrcholnými představiteli IG Farben dokonce věnován samostatný, takzvaný vedlejší proces. Obžalováno bylo celkem 24 zástupců konglomerátu IG Farben, kteří se podle žalobců dopustili ekonomického rabování obsazených území, využívání otrocké práce a podpory NSDAP. Nejvážnější obvinění se týkala zřízení továrny Buna-Werke u vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Za otrockých podmínek zde pracovaly desítky tisíc vězňů, kteří vyráběli především syntetické palivo a gumu.

V Norimberku bylo nakonec usvědčeno a odsouzeno 13 z obviněných, dostali tresty od jednoho do osmi let. Jeden z nich, Fritz ter Meer, se po svém propuštění na počátku 50. let stal předsedou dozorčí rady obnovené společnosti Bayer AG. Firma IG Farben byla oficiálně zklikvidována v roce 1952.

Globální rozmach

Velmi krátce poté, co Bayer začal znovu existovat jako samostatný podnik, se ukázal či opětovně potvrdil inovační potenciál jeho zaměstnanců. Už v roce 1953 byl ve výzkumném středisku Bayeru objeven Makrolon, komůrkový či dutinkový polykarbonát, který se používá ve stavebnictví především na zastřešení pergol, verand nebo bazénů. Vývoji a výrobě materiálů pro průmysl či stavebnictví se Bayer věnuje i nadále. Soustřeďuje se hlavně na polymerní chemii, jedním z důležitých směrů vývoje jsou odlehčené materiály pro automobilový průmysl, které pomáhají snížit spotřebu paliva. V roce 2012 dosáhl objem prodejů divize MaterialScience společnosti Bayer 11,5 miliardy eur. S mírnou nadsázkou řečeno, právě průmyslové materiály jsou jedinou ze tří dnes existujících divizí Bayeru, jež pokračuje ve směru, který nastolil před 150 lety Friedrich Bayer.

Druhým oborem, kterému se firma věnuje, je zemědělství. Většinu prodejů, které v roce 2012 dosáhly 8,4 miliardy eur, tvoří v divizi CropScience osiva a přípravky na ochranu rostlin.

Nejznámějším pilířem, na kterém dnes firma Bayer stojí, nicméně zůstávají léčiva a další prostředky pro zdravotnictví. Jen ve farmaceutickém segmentu dosáhly tržby v roce 2012 téměř 11 miliard eur, přičemž významné zisky má firma i z prodeje zdravotnických přístrojů nebo veterinárních přípravků. Kromě slavného Aspirinu se v laboratořích této společnosti zrodily i mnohé další léky, které pozměnily dějiny medicíny. V 60. letech to například byla hormonální antikoncepce Anovlar, v 70. letech pak lék na kardiovaskulární onemocnění Adalat. Na počátku 80. let Bayer uvedl na trh Glucometer, přístroj, díky kterému mohli poprvé sami pacienti trpící diabetem sledovat hladinu cukru v krvi. V závěru dekády, v roce 1987, pak například antibiotikum Ciprobay. V dnešní době se Bayer HealthCare soustřeďuje především na vývoj léků na kardiovaskulární a onkologická onemocnění.

Jan Bumba

Bayerův "kříž" v logu

- Světoznámé logo firmy Bayer existuje již více než 100 let.
- V roce 1904 se poprvé na výrobcích objevil kříž vytvořený z horizontálně a vertikálně protnutých slov BAYER, jež sdílejí Y uprostřed.
- Logo se vyráželo i na tablety Aspirinu, který už se tou dobou několik let prodával. Dnes je Bayer globální firmou, která v roce 2012 zaměstnávala 110 500 lidí.
- Její celkové tržby dosáhly 39,8 miliardy eur.
- Do výzkumu a vývoje ve stejném roce společnost Bayer investovala 3 miliardy eur.
- Firma se dnes soustřeďuje na zdravotní péči, výživu, ochranu rostlin, vývoj a výrobu hi-tech materiálů.

11 mld. eur
Takové tržby měla firma v loňském roce jen ve farmaceutickém segmentu.

Trochu chemik, ale hlavně skvělý obchodník.

Rok 1863. Nejstarší známá firemní fotografie z roku založení společnosti. Pracovalo se od sedmi od rána do šesti do večera, někdy se ale směna protáhla i do noci. Obědy nosily dělníkům manželky nebo děti.

Foto: Bayer, archiv

Nejslavnější podnikatelé
Příští týden bude seriál pokračovat příběhem Adama Opela, který dal jméno slavné automobilce.

Související