Žalostné výsledky. Tak hodnotí finanční rentabilitu práce vědců premiér Jiří Rusnok v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Bádání je však už z principu podobné sázce do loterie. Stovka výzkumů nevede k žádnému převratnému praktickému výsledku, ale v pořadí 101. studie může být trhák - třeba lék na AIDS. Proto základní výzkum zpravidla financují státy, a ne firmy, které si takové riziko většinou nemohou dovolit.

 

Jiří Rusnok také upozorňuje, že do Akademie věd dnes přitéká většina peněz z komerčních zdrojů jen díky licencím na léky na AIDS a hepatitidu vyvinuté loni zesnulým chemikem Antonínem Holým. Je možná škoda, že nemáme víc badatelů takového formátu. Na druhou stranu bychom neměli zapomenout, že Holý začal své nápady rozpracovávat v 60. letech právě v laboratořích Akademie věd. „Já osobně bych v jiné instituci těžko pokročil v práci až tam, kde jsem dnes,“ napsal před čtyřmi lety Holý.

 

Zpočátku však nic nenasvědčovalo tomu, že jeho výzkum bude mít fenomenální aplikační potenciál. Holého nápady zkoušela koncem 80. let uvádět do praxe farmaceutická společnost Bristol-Myers. Příliš se jí to nedařilo a po nástupu nového managementu celý projekt zastavila.

EKONOM: Český matematik získal velký grant. 32 milionů korun - čtěte ZDE

Část tehdejších zaměstnanců firmy ale českému vědci uvěřila a zariskovala. Odešli, založili vlastní malou společnost Gilead a pokračovali ve výzkumech. Až v 90. letech se podařilo mnohé nápady Antonína Holého, o němž se spekulovalo i jako o kandidátovi na Nobelovu cenu, převést na léky a zpeněžit. Cesta od nápadu k tučným ziskům bývá někdy pěkně zdlouhavá a klikatá.

 

Nesmíme zapomenout na to, že dnešním osekáním peněz na vědu se připravíme o případnou tučnou sklizeň za deset, dvacet, ale klidně i třicet let. Jenže takové úvahy dalece přesahují délku volebního období, o době působnosti vlády v demisi ani nemluvě. Není pochyb o tom, že i v Akademii věd najdeme prostor k úsporám. Je však dost nebezpečné pouštět se do bezhlavých škrtů a nepromyšlených reforem.

Související