Jan Vondraš (39)

Vzdělání: Vystudoval obor elektrotechnika na Českém vysokém učení technickém, získal titul MBA v oboru mezinárodní obchod na britské obchodní škole Lorda Ashcrofta.

Kariéra: Byl výzkumným pracovníkem ve společnosti Tesla. Pracoval například jako vývojář nových produktů ve Velké Británii, projektový manažer aplikovaného výzkumu v USA, technický ředitel v Nizozemí. Do společnosti Eaton přišel z německého centra společnosti PAC/Roper Industries, kde působil jako ředitel výzkumu a technologie. Do funkce ředitele Evropského inovačního centra Eaton v Roztokách u Prahy byl jmenován v červenci 2012.

Soukromí: Jeho koníčkem je karate, kterému se věnuje 25 let.

Proč právě Česká republika a Roztoky?

U rozhodování jsem sice nebyl, ale jako absolvent ČVUT tvrdím, že zde vždy bylo mnoho vzdělaných a chytrých techniků. Díky tomu tady vznikl prostor pro inovační centrum naší firmy, a to tím spíše, že podobných vývojových pracovišť není v Praze a okolí mnoho. V Brně funguje velké inovační centrum společnosti Honeywell, ale v Praze něco podobného chybělo. Zaplňujeme zde tedy určitou mezeru. Firma Eaton má navíc v České republice řadu výrobních aktivit. Naše závody v Chomutově, Suchdole nad Lužnicí a Pohořelicích zaměstnávají dohromady přes 1500 lidí. Roztoky jsme si původně vybrali například kvůli tomu, aby inovační centrum bylo rychle dostupné z pražského letiště.

 

Není ale důvodem, proč jste si vybrali Roztoky, také skutečnost, že Praha je z hlediska Evropské unie bohatý region, takže tam byste na vybudování centra nemohli čerpat dotace?

Tady v Roztokách vzniklo centrum udržitelné mobility, kde působí odborníci z ČVUT. V jeho budově máme pronajaté jedno patro, přičemž s centrem udržitelné mobility řešíme společné výzkumné projekty. Vhodný pozemek byl přes ulici, takže se to nabízelo.

 

Tak tedy jinak: kolik to vaše inovační centrum bude stát a kdo se na investici podílí?

Jde o rozsáhlou investici v řádu desítek milionů dolarů. Podílí se na ní především naše firma Eaton: podepsali jsme smlouvu o dlouhodobém nájmu s developerskou společností Trigema, jež budovu staví a bude provozovat. Nejde ovšem jen o samotný objekt, ale také o špičkové vybavení pro laboratoře.

 

Co bude největší změnou, až se přestěhujete?

Zatím jsme omezeni prostorově. Potřebujeme hlavně laboratoře a testovací prostory, v nichž si inženýři odzkoušejí, co vymysleli. V nové budově budou velká, odhlučněná testovací zařízení, kde budeme testovat hydraulické prvky a systémy pro automobilový průmysl, a zároveň tam budou i specializované menší laboratoře. Při výstavbě budovy se navíc uplatní špičkové technologie, které nabízíme například v oblasti napájení, rozvodu energie či sběru dat. Celá budova tak bude zároveň sloužit jako jakási výkladní skříň, co Eaton dokáže. Bude zde recyklace vody, systém vytápění a chlazení využije princip geotermální energie. Hned u vchodu vystavíme produkty naší firmy. Část budovy bude určena také pro vzdělávání našich zaměstnanců pod hlavičkou Eaton University.

 

Jak se bude vyvíjet počet zaměstnanců?

Momentálně je nás dvacet pět a do konce roku se chceme dostat na padesát vysokoškolsky vzdělaných lidí, včetně deseti absolventů. Na konci roku 2015 by nás mělo být přes osmdesát. Do nové budovy se vejde až 260 kvalifikovaných odborníků. Abychom tohoto přílivu mohli dosáhnout, spolupracujeme s univerzitami.

 

Změní se něco na vaší přímé spolupráci s ČVUT, až opustíte společnou budovu?

Naše spolupráce naopak nabírá obrátky a je velmi zajímavá. Technologické agentuře České republiky jsme podali společnou žádost o prostředky na vybudování kompetenčního centra, v níž se ucházíme o finance na vývoj jističů, stykačů a podobných prvků, které Eaton vyrábí v Suchdole nad Lužnicí. A to je jen jedna z aktivit.

 

Jaké bude národnostní složení zdejšího týmu?

Zatím je tu mírně přes šedesát procent Čechů a Slováků, zbytek jsou inženýři z Evropské unie, například z Itálie, Španělska, Polska, Rumunska, Maďarska, Německa, Francie. Celkem je zde zastoupeno 11 národů. To je pro nás velmi důležité, protože Eaton má závody a zákazníky v řadě zemí. Můžeme s nimi mluvit v jejich jazyce a vždy je tu někdo, kdo zná tamní zvyklosti.

Související