Proč Poláci předbíhají Čechy

Budova číslo 63 na varšavské ulici Koszykowa nevypadá zvenčí zrovna lákavě. Trochu oprýskaný dům s průjezdem se nijak výrazně neliší od okolní zástavby, která stále spíše čeká na větší renovaci. Uvnitř se ale nachází podnik, jaký by se v polském hlavním městě před pár lety hledal marně. Na dvorku se konají farmářské trhy, v budově jsou pak další krámky, řeznictví, jídelna a bar.

Všemu zde velí Justyna Kosmala. "Dobré jídlo začíná být tak důležité, že je vlastně životním stylem a koníčkem," říká tato mladá žena a snaží se utišit několikaměsíční děcko, které chová v náručí. To, zda se potvrdí její odhad a tržnice bude prosperovat, ukážou až další roky. Její příběh ale do velké míry symbolizuje optimismus a podnikavost mnoha lidí její generace.

Vystudovaná politoložka před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala na ministerstvu zahraničních věcí. O práci neměli nouzi ani její společníci - informatik, programátor či psycholožka. Před jistotou postu v nějaké korporaci ale dali přednost vlastnímu byznysu. Nyní vybírají a kontrolují zboží, které se prodává v tržnici. Oslovují výrobce sýrů, kteří by se jinak nedostali na varšavský trh. Odhadují, které produkty se "chytí" a které ne. Zároveň počítají s tím, že poroste kupní síla zákazníků a o jejich kvalitní, ale dražší nabídku bude zájem. Podobně jako na mnoho dalších Poláků se na Justynu a její kolegy přenáší všeobecná víra v lepší budoucnost podpořená mimo jiné tím, že Polsko se jako jediná země Evropské unie vyhnulo hospodářské recesi po roce 2008.

Efekt dobrých zpráv

Poláci skutečně mohli - na rozdíl od Čechů - v posledních letech v novinách číst spíše povzbudivé zprávy o své ekonomice. Podle květnového průzkumu švýcarského institutu International Institute for Management Development (IMD) Polsko letos poprvé v historii přeskočilo Českou republiku v žebříčku konkurenceschopnosti. Zatímco ještě v roce 2008 za sebou Česko nechávalo všechny další středoa východoevropské státy, nyní je na 35. pozici. Polsko je už na 33. místě ze 60 srovnávaných zemí.

"Poláci jsou velmi podnikaví a díky tomu vzniká mnoho nových věcí," říká v rozhovoru pro Ekonom náměstkyně ministra zahraničí Beata Stelmachová. Podle ní země nabízí řadu zajímavých příležitostí, a lidé je využívají. "Polsko je kreativní. Všechny velké technologické firmy mají pobočky v Polsku, hlavně v Krakově," popisuje.

Roste nejen polský hrubý domácí produkt, ale také mzdy (viz graf Průměrná mzda na str. 40). Relativně vysoká zůstává průměrná výše nezaměstnanosti, ale na tu jsou Poláci už zvyklí. "Lidé mají obavu o práci, ale není to žádná panika," říká jednatřicetiletá Zuzana Lopieńska, která pracuje v turistické kanceláři a jakožto kapitánka jachty vozí také klienty po jezerech i mořích. "Kdyby lidé přišli o práci, tak vědí, že pomůže rodina. Nebo se seberou a odejdou někam jinam," naráží na fenomén, který dnešní Polsko také výrazně charakterizuje.

Podle odhadu polského statistického úřadu žily v roce 2011 více než dva miliony Poláků v zahraničí. Polština je dnes po angličtině druhým nejrozšířenějším jazykem v Británii. Takto rozsáhlá emigrace má řadu následků. Mezi ty negativní patří obavy o demografický vývoj Polska, protože mnoho Poláků se dnes rodí v Londýně či Birminghamu a ne ve Varšavě či Gdaňsku.

Na druhé straně ale polská centrální banka uvádí, že jen v samotném roce 2011 poslali v zahraničí žijící Poláci do své mateřské země přibližně 17,2 miliardy zlotých, což je téměř 104 miliardy korun. Ještě významnější než tato suma je ale samotná ochota Poláků odstěhovat se za prací a odhodlání nespoléhat se na záchranu od státu. "Podle mne mají Poláci ambicióznější přístup než Češi. I v práci," říká Wojciech Belch, expert pro ekonomické záležitosti na polském velvyslanectví v Praze. Svoji roli hraje podle něho i to, že úroveň sociálního zabezpečení není v Polsku tak vysoká jako v Česku. "Češi jsou více zvyklí na sociální stát. V Polsku je míra zabezpečení nižší a lidé si na to zvykli," popisuje. Faktem je, že poměr sociálních výdajů k HDP podle OECD činil loni v Polsku 20,6 procenta, zatímco v Česku 21 procent.

Jedním z důvodů víry v národní ekonomiku je pro Poláky zmíněný fakt, že HDP země rostl v krizových a postkrizových letech. Když se v roce 2009 český HDP propadl o 4,5 procenta, Polsko rostlo o 1,6 procenta. Když v roce 2011 Česko zažívalo mírné oživení v podobě 1,8 procenta, Polsko přidávalo 4,5 procenta. "Nejhorší z polského pohledu byl konec roku 2012, kdy se ekonomika prakticky zastavila. I tak ale stále vykazovala výrazně lepší výsledky než české hospodářství, které ke druhému dnu padalo do začátku roku 2013 šest dlouhých kvartálů," konstatuje Jan Bureš, hlavní ekonom banky Era.

Polské zpomalení se okamžitě stalo politickým problémem pro premiéra Donalda Tuska, který v roce 2011 jako první předseda polské vlády od pádu komunismu obhájil svůj post i ve druhém volebním období. V polovině srpna letošního roku, po zveřejnění výsledků za druhé čtvrtletí, však už mohl hlavní ekonom polského ministerstva financí Ludwik Kotecki oznámit, že se zdá, že "ekonomika vstupuje do fáze rychlejšího růstu". "Předpokládám, že tento trend bude pokračovat a dojde ke zlepšení ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí a v celé druhé polovině roku," uvedl.

Fotbal, unie, trh

Mimořádným impulzem pro polskou ekonomiku bylo mistrovství Evropy ve fotbale, které Polsko pořádalo společně s Ukrajinou. Do 8. června 2012, kdy na novém Národním stadionu ve Varšavě přihlíželo 56 tisíc diváků remíze domácího týmu s Řeckem, bylo potřeba postavit nejen tento stadion, ale i další tři - ve Wrocłavi, Poznani a Gdaňsku. Vedle toho se masivním způsobem investovalo do infrastruktury, především výstavby silnic a dálnic, ale také železniční sítě.

Díky fotbalovému šampionátu se tedy polským stavařům dařilo výrazně lépe než jejich kolegům jinde v Evropě. "Ve stavebnictví vzniklo velké množství nových pracovních míst, která vykompenzovala propouštění v proexportně zaměřeném průmyslu," vysvětluje český ekonom Jan Bureš.

Fotbalové Euro také významným způsobem ovlivnilo zájem o Polsko ze strany zahraničních turistů. Přijelo jich o 11 procent více než v roce 2011, celkem 14,8 milionu. Přestože mezi lidmi, které živí turistický ruch, panovaly obavy, že se letos počty turistů zase sníží, Turistický institut ve Varšavě soudí, že se tak nestane. Ze zahraničí by mělo letos do Polska přijet necelých 15 milionů lidí.

Evropská unie - priorita všech priorit

Velká část infrastruktury, která se vybudovala před fotbalovým šampionátem, ale zdaleka ne jen kvůli němu, byla financována z evropských fondů. A právě přístup k evropským penězům v Polsku ostře kontrastuje s přístupem českým. Zatímco v českých médiích je debata o smysluplnosti evropských dotací na denním pořádku, Poláci vzali unijní dotace jako jedinečnou šanci. "Z využití fondů se stala priorita všech priorit," popisuje Wojciech Belch z polského velvyslanectví v Praze. Podle něho jsou tyto prostředky pro Poláky příležitostí, kterou nesmějí zahodit. Soudí, že evropské dotace vedly i ke zkvalitnění státní správy, protože s penězi z fondů přišly i transparentní způsoby jejich rozdělování.

Z peněz "z Bruselu" pak podle Beaty Stelmachové těžily nejen velké firmy, které se účastnily obřích infrastrukturních projektů, ale i malé a střední podniky, jež tvoří páteř polské ekonomiky. Na rozdíl od Česka, které mělo především v souvislosti s problémy v Karlovarském a Ústeckém kraji s čerpáním značné potíže, zvládlo Polsko rozdělit kolem 90 procent prostředků. "Určitě se objevily nějaké problémy, ale nevybavuji si žádný opravdový skandál," říká Stelmachová. Náměstkyně šéfa polské diplomacie nicméně nevidí Evropu jen jako zdroj peněz. "Máme v Evropské unii silný hlas a cítíme se za ni odpovědní. Evropa jsme my, nejsme žádnými otroky Bruselu. Chceme sedět u stejného stolu, u kterého se dělají důležitá rozhodnutí," říká.

Dalším důvodem, který z Polska učinil v posledních letech krizí obklopený "zelený ostrov", je domácí spotřeba. Trh o velikosti bezmála 40 milionů lidí dokáže uživit mnoho místních firem, soukromá spotřeba tvoří asi 60 procent polského HDP. "Lidé ani moc nevěřili, že je někde krize, a nepřestali utrácet," uvádí Wojciech Belch. Každopádně Polsko není tak proexportně orientovanou zemí jako Česko, a proto není jeho ekonomika tolik závislá na vývoji v západní Evropě jako české hospodářství.

Až fondy dojdou...

Přes veškerý optimismus ale ani Polsko není ušetřeno ekonomických výkyvů. V posledním čtvrtletí roku 2012 poprvé v postkomunistické historii Polska poklesla soukromá spotřeba. Od té doby se věci trochu zlepšily, například v květnu letošního roku se v meziročním srovnání zvýšily maloobchodní prodeje o půl procenta. To je ale podle Piotra Bielskiho z Bank Zachodni WBK stále dost slabé číslo. "Průměrný maloobchodní prodej v uplynulé dekádě rostl o téměř čtyři procenta každý měsíc," řekl Bielski agentuře Reuters.

Ochlazení pociťuje i polské stavebnictví. "Na začátku roku 2013 se stavební výroba propadla o více než 30 procent," uvádí ekonom Jan Bureš. Wojciech Belch připouští, že "až dojdou peníze z kohezního fondu, může se země dostat do stagnace". Ale vzhledem k tomu, že velká část peněz směřovala do infrastruktury a vědy, je podle něho zaděláno na to, aby růst pokračoval i poté.

Podle Jana Bureše není pochyb o tom, že Polsko prochází krizí jednoznačně lépe než Česko. "Polská ekonomika má výkon zhruba o 14 procent vyšší než před krizí, zatímco česká stále o necelá tři procenta nižší," vysvětluje Bureš, podle něhož by se ale v budoucnu měl růst obou ekonomik spíše sbližovat. "Růst Polska bude sice v průměru i nadále o něco rychlejší, ale rozdíly nebudou tak vysoké jako v uplynulých čtyřech letech," odhaduje hlavní ekonom bankovní společnosti Era.

Nejen z pohledu polského ministerstva financí, ale také podle běžných Poláků představuje částečné ochlazení ekonomiky v posledních čtvrtletích spíše výkyv na cestě k prosperitě než náznak počátku déletrvajících obtíží. I sami Poláci vidí, jak se jejich země mění. A nejsou to jen silnice a dálnice postavené z velké části za evropské peníze.

Varšava v americkém stylu

Kupříkladu panorama dnešní Varšavy je úplně jiné než před 10 lety. V centru vyrostla řada výškových budov, svůj mrakodrap má nedaleko Paláce kultury, někdejšího Stalinova "daru" Polákům, který se nápadně podobá dejvickému hotelu International, i jeden z nejslavnějších světových architektů, Američan polského původu Daniel Libeskind. V hlavním městě Polska se ale staví i nová trasa metra, rozšiřuje se letiště, o nových domech a renovaci starých nemluvě.

Charakteristická pro dnešní Polsko je také snaha přetavit věci, které dříve byly považovány za brzdu, ve svoji výhodu. Ilustrativní je příklad zemědělství, jež hraje v polské ekonomice mnohem významnější roli než v české. (V českém zemědělství pracují asi tři procenta lidí, v Polsku asi 13 procent.) Dlouho se poukazovalo na přílišný počet malých farem, zejména na východě země, jež nemohou konkurovat velkým zemědělským společnostem. Nyní, v době obliby bio produktů a farmářských trhů, se právě rodinná malovýroba ukazuje jako konkurenční výhoda. V Česku dnes tvoří zemědělství zhruba dvě procenta HDP, v Polsku jsou to čtyři procenta.

Dalším příkladem je severovýchodní část Polska, která sousedí s Běloruskem, Litvou a ruským Kaliningradem. Navzdory tomu, že jezera ve Varmijsko-mazurském vojvodství jsou už po desetiletí oblíbeným dovolenkovým místem mnoha Poláků, region patří mezi chudší oblasti. Důvodem je absence průmyslu. A právě ta se ale teď stává předností. Místní přírodní rezervace nemělo co znečistit a relativně nedotčená příroda by se mohla stát lákadlem pro turisty.

"Mně se zdá, že začíná být taková móda na Polsko," říká průvodkyně po Varšavě Karolina Sokolowska. Jako jedna z mála má licenci i na provádění v češtině, ale téměř ji nevyužije, tak jednou, dvakrát do roka. Mnohem častěji má klienty ze Spojených států nebo ze Švédska. A turistů prý přijíždí stále více. Jaký je podle ní hlavní důvod zájmu o Varšavu, když hlavní město Polska nenabízí prakticky žádné historické památky? "Polsko se začalo více prosazovat v Evropě," jmenuje Karolina Sokolowska jeden z důvodů. Země je prostě více vidět a současný tah na bránu nehodlá propást.

Jan Bumba
zvláštní zpravodaj v Polsku