Centrální banky v minulých letech razily politiku lehce dostupných peněz. Co se stane, až od ní ustoupí? Může to být nebezpečné?

Jsem přesvědčen o tom, že nebezpečné to být může, ale současně to přispěje k oživení celkové ekonomiky, protože současný stav přináší jeden zásadní problém. Úrokové sazby, za které si obyvatelstvo či firmy ukládají peníze, případně si banky půjčují od centrálních bank, jsou velmi nízké. Současně ovšem banky mají poměrně vysoké úrokové sazby na zápůjčky. Vyšší sazbu odůvodňují jednou jedinou věcí, a tou je riziková přirážka. Ta by se relativně snížila v okamžiku, kdyby základní úrokové sazby stouply, protože půjčovat si za 20 procent, to už je obtížné. Kdežto za 10 procent si půjčí mnohem více lidí. Jinými slovy: konečná úroková sazba pro spotřebitele se příliš nezmění, ale zvýší se sklon ke spoření. I když sklon ke spoření je do jisté míry dán tím, že téměř každý si svoji mzdu nechává posílat na účet. A kvůli tomu mají banky obrovské množství volných peněz, které musejí nějakým způsobem utratit.

 

Všichni chápeme, že peníze jsou v ekonomice zapotřebí pro zvýšení spotřeby, abychom vrátili či si udrželi ekonomický růst. Na druhé straně je ovšem obava, že jakmile centrální banky budou mít pocit, že ty peníze začínají být inflační, úrokové sazby začnou příliš rychle zvyšovat a ekonomický růst se zastaví.

Otázka vždy zní, co je inflace. Jestli jedno procento, dvě procenta, pět procent, 800 procent nebo sta tisíce procent tak, jak to mělo Německo ve 20. letech. Inflace v rozumném rozsahu vždy znamená to, že vývoj jde nějakým způsobem dopředu, že roste HDP. Pokud bych chtěl nulovou inflaci, tak těžko zároveň budu více prodávat. To bych musel ve všem udělat nějakou významnou inovaci, ale spousta věcí se inovovat nedá. Stavebnictví, potravinářský průmysl, co se tam dá nějak zásadně inovovat? Už v okamžiku, kdy guvernér americké centrální banky oznámil, že by Spojené státy mohly zpřísnit měnovou politiku, začaly na finančních trzích obrovské toky kapitálu. Vyšší úrokové sazby totiž samozřejmě přitahují volné finanční prostředky, které dosud směřovaly do rozvíjejících se ekonomik. Nakonec by to tedy někoho poškodilo... Zvyšování sazeb je otázka přísunu kapitálu do Spojených států, případně do Evropy. Až k tomu centrální banky přistoupí, tak by se nám tady mělo vést lépe. Bude to pochopitelně na úkor rozvojových zemí, které začínají mít příliš vysoké nárůsty, a tím pádem negativně ovlivňují naši ekonomiku. Já bych z toho osobně tedy takový strach neměl.

 

Jestli to ale dobře chápu, vy spíše věříte, že tady při změně politiky zvítězí národní zájem nad snahou nezpůsobit krizi v některých částech světa.

Tyto státy pro nás začínají být drahé, tak je musíme trochu zlevnit.

 

To je právě ta obava, že výsledkem změny politiky největších centrálních bank bude oslabování měn rozvíjejících se ekonomik...

...a proto bych se tomu nebránil. I když otázka dopadů na státy BRICS je zajímavá, pro nás je přece rozhodující, co se bude dít v Evropě, protože tady žijeme.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

 

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Studio Zet

Související