Podnikatelé, kteří opakovaně dodávají obdobné služby či zboží většímu počtu zákazníků, běžně používají smlouvy formulářového typu. Ty obvykle odkazují na jednotné obchodní podmínky.

 

Nejčastěji jde o formu takzvaného adhezního způsobu uzavírání smluv, jejichž prostřednictvím určuje základní podmínky smluvního vztahu jen jedna smluvní strana, aniž by ta druhá měla příležitost znění základních podmínek ovlivnit.

 

Jednou z novinek, kterou nový občanský zákoník přináší, je ustanovení o ochraně slabší smluvní strany při tomto způsobu uzavírání smluv. Takto uzavřené smlouvy chrání slabší stranu prostřednictvím zákazu některých ujednání: předně zakazují odkazovat na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, pokud slabší smluvní strana nebyla s významem takové doložky seznámena. Nová právní úprava dále zapovídá doložky nečitelné či nesrozumitelné, případně pro slabší smluvní stranu zvláště nevýhodné.

 

Termín slabší smluvní strany nicméně nový občanský zákoník explicitně nevymezuje. Při posouzení, zda jde o vztah mezi silnější a slabší stranou, bude vždy záležet na konkrétních okolnostech. Nerovnost se přitom může zakládat například na rozdílné ekonomické síle či odbornosti. Za slabší stranu, nikoli však výlučně, tak bude v každém případě nutno považovat spotřebitele.

 

Úpravu tzv. adhezních smluv v novém občanském zákoníku přivítají nejen spotřebitelé, ale i podnikatelé, kteří tento způsob uzavírání smluv ve své obchodní praxi běžně používají. Nová právní úprava jim poskytne dosud chybějící vodítko, jaká kritéria musejí být při uzavírání smluv tímto způsobem dodržena, aby nemohla být napadena jejich platnost.

Martin Kofroň
vedoucí advokát KPMG Legal
Partner rubriky

Archiv sloupků k rekodifikaci najdete na adrese Ekonom.cz/rekodifikace

Související