Podle Miroslava Šafaříka, který vede sekci bioplynu v oborovém sdružení CZ Biom, zřejmě letos přibude okolo 40 bioplynek. Jak je patrné z informací Energetického regulačního úřadu, v prvním pololetí získaly licenci pouze dvě nové elektrárny poháněné bioplynem.


Řadu investorů odradilo snížení výkupních cen od ledna letošního roku i nejistota ohledně nastavení podmínek v příštích letech. „Další své projekty přepracovali, aby se vešli do výkonu 550 kilowattů. Větší bioplynky se už stavět nevyplácí,“ dodal Šafařík.


Bioplynky mají sloužit hlavně k likvidaci odpadů ze živočišné a rostlinné zemědělské výroby. V českých podmínkách to ne vždy platí. Řada zemědělských podniků osázela velké plochy kukuřicí, protože právě kukuřičná siláž je energeticky nejefektivnějším palivem pro bioplynky.


Na druhou stranu se vládcem bioplynového byznysu - na rozdíl od velkých solárních parků na polích - nestali spekulanti. Drtivou většinu investorů zde tvoří zemědělské podniky.


Kdo nestihne svou bioplynku postavit do konce roku, zvýhodněnou výkupní cenu vyrobené elektřiny už nezíská. „Provozní podporu pro nové fotovoltaické elektrárny ani bioplynové stanice v příštím roce nevypíšeme,“ zdůraznila před dvěma týdny předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Související