Evropská komise doporučuje České republice soubor sedmi opatření, která se týkají hospodářské politiky. Jedná se například o zmírnění restriktivní fiskální politiky. Dále jsou tam tam záležitosti týkající se zdanění, veřejných služeb, podnikatelského sektoru či korupce. Považujete tento pohled Evropské komise za trefu do černého? Nebo byste poradil jiný set opatření?

Forma je trochu útržkovitá, ale co se obsahu týče, tak ta doporučení jsou velmi trefná a řada z nich jsou evergreeny, o kterých dobře víme...



Proč se tato témata v Česku neustále opakují, aniž by byla řešena? Je to příliš komplikované, nebo není zájem to
vyřešit?

Skvělá otázka, odpověď je ovšem víceúrovňová. Veřejné správě například schází koncepční strategické uvažování, schopnost vytvořit koncepci a strategický záměr, který přetrvá minimálně volební období. U nás navíc už volební období přestávají být čtyřletá, což o to více komplikuje dlouhodobější výhledy. Takže toto je jedna úroveň toho, co nám chybí, Schází nám rovněž jakýsi konsenzus a snaha apolitická a věcná témata řešit napříč politickými stranami.



Asi se shodneme, že pokud tato vláda dostane nějakou podporu, tak to bude možná podpora napříč alespoň některými politickými stranami, že to nebude vláda rozhodně explicitně politicky vyprofilovaná. Má šanci, byť její mandát je zřejmě velmi limitovaný, se právě jakýmsi apolitickým a věcným pohledem alespoň některých z těch výzev ujmout?

Nerad bych byl velkým skeptikem, ale obávám se, že se příliš daleko neposunujeme. I kdyby tato vláda dostala delší mandát, za týden z toho může být podmíněný mandát a za měsíc se začne jednat o vyslovení nedůvěry. To znamená, že se bude pohybovat v takové trošku podmíněné shodě a potvrzení ze strany sněmovny. V této situaci bude velmi obtížné dělat větší a koncepčnější kroky. A koneckonců ta deklarace je ze strany premiéra v tomto směru jasná.

 

Na závěr bychom se přesunuli zpátky do Evropy. V posledních dvou třech letech se opět hovoří o koncepcích, strategiích, paktech či nejrůznějších závazcích. Jak se díváte na tuto řekněme eskalaci nových hospodářsko-politických konceptů v Evropské unii?

Teď přišla ta nejsložitější otázka. Já tady mám trošku vnitřní rozpor. My jako firma zastáváme postoj: silnější a koordinovanější Evropa je správná cesta. Já se s tím v podstatě ztotožňuji. Myslím si, že pokud má Evropská unie hrát nějakou významnější roli v budoucím světě a být alespoň jedním ze tří čtyř mocenských globálních pilířů, tak potřebuje být akceschopnější a federálnější. Nicméně, a to je právě ten vnitřní rozpor, si neumím představit situaci, ve které by toto vše bylo politicky a společensky průchodné. Takže s tím trošku bojuji a proto si říkám, že se možná vydáváme na cestu regulací, které se snaží to trochu posunout, ale v zásadě to může být jen přešlapování na místě. Protože řada iniciativ jde proti sobě, řada z nich je ať už implicitně, nebo explicitně bojkotována některými státy, nebo minimálně přijímána s velkým odporem.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Související
Zobrazit