Jen pro připomenutí. Jan Fischer zastával funkci předsedy vlády od května 2009 do července 2010. Tedy přesně v období, kdy už byl známý rozsah plánované výstavby fotovoltaických elektráren v Česku a zároveň byla ještě šance proti živelnému růstu zasáhnout.

 

Fischer se hájí, že jeho vláda zasáhla. Zapomíná však dodat, že zásah jeho vlády byl bezzubý. Dal totiž investorům do fotovoltaiky příliš mnoho času. A ti jej využili do poslední minuty.

 

Jeho kabinet schválil novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, která umožnila rychlejší pokles výkupních cen elektřiny vyrobené ze slunečního záření, až v polovině listopadu roku 2009. Tedy dlouhé tři měsíce od chvíle, kdy s příslušným návrhem přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Vladimírem Tošovským.

 

Ještě problematičtější byl text příslušné novely. Výslovně je v ní uvedeno, že Energetický regulační úřad může nové pravidlo použít až při stanovení výkupních cen pro elektrárny uváděné do provozu v roce 2011.

 

Jakmile se to dozvěděli spekulanti a novodobí zlatokopové, vypuklo pravé solární šílenství. Dostali luxusních 13 měsíců času. Jistě není náhoda, že až po osudném rozhodnutí Fischerovy vlády v listopadu 2009 začal ČEZ skupovat největší - a dle mnohých též nejpodezřelejší - projekty na stavbu fotovoltaických elektráren.

Republika podle Zemana: Proinvestujme se k prosperitě - čtěte ZDE

Pokud by vláda a parlament rychle schválily změnu výkupních cen už s platností od počátku roku 2010, nebo aspoň od jeho poloviny, mohli jsme se problému téměř vyhnout. Investoři by nedostali potřebný čas na výstavbu solárních elektráren v době, kdy při běžném 70procentním financování investice úvěrem bylo možné vlastní investici do fotovoltaiky zhodnotit do roku 2030 až sedminásobně.

 

Kdyby Fischerova vláda konala, nemuseli bychom dnes řešit neúměrně vysoké ceny elektřiny, jež drtí hlavně energeticky náročná odvětví průmyslu. Majitelé oceláren, chemiček a papíren zvažují utlumení výroby v Česku, což by ve výsledku znamenalo růst nezaměstnanosti a propad příjmů státního rozpočtu.

 

Stručně řečeno, Fischerova vláda tragicky selhala. Pokud vezmeme v úvahu jen fotovoltaické elektrárny dokončené v druhé polovině roku 2010, účet za uvedeného selhání se vyšplhá celkem na víc než 400 miliard korun. Tolik my všichni během let 2011 až 2030 zaplatíme na dražší elektřině.

 

Kdo ví, třeba Jan Fischer vymyslí zázračné řešení, jak nás této zátěže zbavit. Kvalifikaci k tomu má, když se dokázal během pár dní zbavit pětimilionového dluhu ze své prezidentské kampaně.

Související