Dnes povodně, v budoucnu dlouhá sucha. Vlivný český klimatolog varuje před extrémy počasí

Spadlo během letošního května a začátku června více srážek než v předchozích letech?

 Podle předběžných informací byl letošní květen srážkově nad normálem, ale nijak extrémně. Ale za první dva dny v červnu na některých místech spadlo více srážek, než kolik je jejich normál pro celý červen.

Jsou extrémní výkyvy počasí častější než dříve?

Jak které. Například extrémně teplá období asi ano, extrémně chladná ale ne. Pokud jde o srážky, tam se to posuzuje obtížněji, srážky jsou obecně hodně proměnlivé, ale i tak se zdá, že i určitý sklon k extrémnímu chování tady mírně zesiluje.

Máme pro to nějaké důkazy?

Ano. Ukazuje se například, že zvolna roste podíl intenzivních krátkodobých srážek na celkových srážkových úhrnech. Jinak řečeno – více vody spadne ve formě krátkodobých intenzivních dešťů a méně v podobě mírných déletrvajících srážek.

Čím jsou extrémní výkyvy počasí způsobené? Může za to z části i působení lidí? Lze extrémní výkyvy počasí přisoudit nějakým dlouhodobějším klimatickým jevům?

Může to souviset s lidskou činností. Jednak přes zesilující skleníkový efekt, způsobený růstem koncentrací tzv. skleníkových plynů, ale také prostřednictvím změn ve využití půdy a s tím spojených změn hydrologického režimu a oběhu vody v krajině.

Podle některých teorií by kvůli změně klimatu mohl oslabovat Golfský proud, který výrazně ovlivňuje počasí našem kontingentu. V Evropě by se paradoxně ochlazovalo a klima v Česku by začalo mít spíše kontinentální charakter...

To je jedna z teorií možného budoucího vývoje, ale podle všeho se velkých změn Golfského proudu nemusíme obávat ještě mnoho desetiletí. Současné extrémní projevy počasí s tím nesouvisejí.

Existovalo v minulosti období, kdy docházelo k extrémním výkyvům počasí?

Extrémní výkyvy počasí byly vždy. Myslím tím extrémy vzhledem k tehdejšímu „normálnímu“ vývoji počasí. Jak se nám ale se změnami klimatu mění i ten pojem „normální“ počasí, mění se i pojmy jako „extrémní“ počasí. Například počasí, které dnes v létě považujeme za teplé, ale nikoli extrémní, by v nějakých chladnějších periodách za extrémní asi považovali.

Pravděpodobně také platí, že dopady extrémů počasí jsou dnes horší, protože krajina vlivem aktivit člověka ztrácí schopnost zachycovat vodu?

Částečně ano. Hlavně je ale dnes v krajině více staveb, komunikací, domů, v nich více majetku, domy jsou postaveny hned u vody. Takže když se něco stane, bývá to spojené se značnými škodami. Pokud by se ale úplně totéž stalo v neobydlené krajině, škody by byly daleko menší.

Jakými extrémy je nejvíce ohrožená Česká republika?

Jak je vidět, jsou to povodně, ale do budoucnosti rozhodně musíme počítat i s výskytem opačných extrémů – dlouhodobých epizod sucha.

A co bude ohrožovat další oblasti na světě?

V Evropě asi postupně do obtíží dostane jih, konkrétně hlavně Španělsko, Portugalsko, Itálie nebo Řecko. Tyto už dnes poměrně suché oblasti se budou dále vysušovat. Oproti tomu Skandinávii čeká nárůst srážek, což je třeba dobré pro výrobu elektrické energie ve vodních elektrárnách, ale na druhou stranu to zvyšuje riziko povodní. Srážky by měly ubývat i ve velkých částech jihovýchodní Asie a v Austrálii, nárůst srážek se naopak dá čekat ve velké části Ruska a Kanady nebo v jihovýchodní Africe.

Jaký vývoj můžeme očekávat? Budou extrémy v počasí ještě častější než dnes?

Je to pravděpodobné, ale mohou to být extrémy na „obě strany“, tedy pokud jde o srážky, tak směrem k povodním, ale i směrem k suchu. A podle všeho bude mírně ubývat takového toho normálního nebo „průměrného“ počasí pro danou roční dobu.

Protipovodňová opatření i následná likvidace škod polyká miliardy korun z veřejných rozpočtů. Mohou být ale zároveň povodně a další katastrofy pro ekonomiku přínosem? Odpověď najdete v novém čísle týdeníku Ekonom (23/2013).