Čemu se dnes poradenské firmy především věnují?

Audity a daňová přiznání už netvoří tak velkou část aktivit jako dříve. Dnes chtějí klienti službu, díky níž získají přidanou hodnotu, tedy především poradenství. A to může být jak v oblasti daní, tak v oblasti managementu. Jde jim třeba o to, jak uspořit náklady nebo jak zvýšit výkonnost firem. Specializované poradenské firmy jako McKinsey nebo Boston Consulting zaznamenávají nárůsty ve dvouciferných číslech.



Nový management firmy si často nechává provést procesní či personální audit. Jde managementu o skutečně kvalitní analýzu, nebo v tom trošku hraje roli politika, kdy se nové vedení snaží shodit problém ze stolu?

Může jít o obojí. Je naprosto korektní a běžné, že se audit udělá v okamžiku, kdy nastupuje nové vedení. Potřebuje se velice rychle zorientovat v situaci ve firmě a nezávislý pohled někoho zvnějšku může pomoci. Ale co si budeme povídat, čas od času se přistupuje k auditu i proto, aby se ukázalo – podívejte se, jak špatné bylo předchozí vedení.



Na trhu operovala v polovině 90. let takzvaná velká šestka auditorských firem. Pak se jejich počet snížil na pět a dnes máme velkou čtyřku. Proč počet auditorských firem klesá? Co se změnilo na trhu konzultačních a poradenských společností za posledních 15, 20 let?

Když jsem v roce 1991 přišel do Deloitte tak, pokud si to správně pamatuji, fungovala na trhu velká devítka. A to už byl stav po několika velkých fúzích. Takže trh se velmi koncentroval, což je i reakce na globalizaci ekonomiky. Velcí mezinárodní zákazníci jako Microsoft, Google, nebo i výrobní a obchodní společnosti, které pokrývají takřka celý svět, potřebují k sobě rovnocenného poskytovatele služeb. To vedlo všechny velké firmy k tomu, že se stále zvětšují a pohlcují své slabší konkurenty. Dnes trhu dominuje velká čtyřka, pak je tu obrovská mezera a teprve pak za ní následují „menší“ firmy. Ale ve skutečnosti jde pořád o velké mezinárodní společnosti.



Jak se vám hledají noví zaměstnanci? Stačí vysoké školy pokrýt měnící se požadavky konzultačních firem?

V České republice to platí jen do určité míry. Mnoho univerzit výrazným způsobem zlepšilo výuku v ekonomické oblasti, takže produkují kvalitní absolventy. Pořád se to ale ještě nedá srovnat se špičkovými světovými školami. Moje dcera měla možnost studovat na jedné z dobrých univerzit, a tak jsem mohl porovnat nároky studia. Rozdíly jsou přece jen stále poměrně významné.



Jaké základní vědomosti by si mladý člověk měl odnést z vysoké školy? Měl by znát daně, účetnictví a mezinárodní účetní standardy, nebo jde o to, aby zvládl uvažovat v souvislostech a byl trochu nad věcí?

Důležitější než znalosti jsou skutečně dovednosti a schopnosti. Když srovnáme studium v zahraničí a u nás, vidíme, že zahraniční univerzity tlačí studenty, aby mysleli, byli schopni analyzovat data a na základě analýz se potom rozhodovali a dávali doporučení. Profesoři tam vedou studenty k tomu, aby argumentovali a obhajovali nějakou pozici v situaci, kdy není jasné řešení.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Související