Jestli tato poučka skutečně platí, zaměstnanci Googlu mohou bouchnout první šampaňské. O hi-tech brýle Google Glass, které umožní natáčení porno z pohledu "aktéra" (nebo "aktérky") a uživatelům umožní diskrétní přehrávání pikantního obsahu za pochodu, se zákazníci poperou.

 

Logické propojení technologického a pornografického průmyslu má ale podle uživatelů Twitteru hned několik háčků. Technologický editor Sunday Business Post Adrian Weckler (@adrianweckler) odkazuje na zprávu, že režiséři pornografických filmů Google Glass vítají, někteří herci ale varují, že se sníží uměleckou úroveň. Nechce se věřit, že se lidé dívají na porno kvůli uměleckému zážitku.

 

 

 

Podle komika Adama Hesse (‏@adamhess1) Google Glass skutečně změní svět, ale rozhodně ne k lepšímu. Google totiž nevzal v úvahu budoucnost, v níž se lidé neodlepí od porna dokonce ani za pochodu. Každý duchaprázdný pohled majitele brýlí na displej tak bude okolí minimálně podezřelý.

 

 

 

Editor portálu The Verge Chris Ziegler ‏(@zpower) se s neustálou nejistotou chystá bojovat jednoduchým pravidlem: "Prostě budu předpokládat, že všichni na svých Google Glass neustále sledují porno."

 

 

 

Protože se do Česka zatím nedostal jediný exemplář brýlí od Googlu, tuzemská twitterová scéna žije jinými událostmi, například utajenou pražskou návštěvou Marka Zuckerberga, která se dostala na hlavní stránky většiny tuzemských zpravodajských webů (ano, včetně iHNed.cz).

 

Za rozpoutání mediální bouře ve sklenici vody paradoxně nemůže žádný Čech, ale zahraniční doktorand Lukasz Porwol (@porwolluke), který Zuckerberga drze vyfotil v pražském centru a s malou omluvou ("Promiň, že jsem se choval jako hloupý paparazzi, měl jsem si s tebou zkusit popovídat.") zveřejnil snímek na svém twitterovském účtu.

 

 

 

A o den později dodal: "Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale zdá se, že jsem se stal na pět minut českou paparazzi celebritou."

 

 

 

Mimochodem, Twitter v uplynulém týdnu posílil bezpečnostní prvky a zavedl možnost dvoustupňového ověřování totožnosti přes mobilní telefon podobného tomu, jaké už dnes používá většina bankovních domů nebo třeba společnosti Google a Facebook. Nikdy byste ale neuhodli, kdo si tuhle technologii nechal v minulosti patentovat.

 

Jak upozorňuje novinář Patrick Zandl (@tangero), patent patří veleznámému rebelovi kyberprostoru - Kimu Dotcomovi (@KimDotcom), zakladateli zavřené služby Megaupload, přes níž si uživatelé mohli v minulosti stáhnout prakticky každý myslitelný film, hudbu nebo hru. A zdá se, že je na obzoru velký soud, od Googlu, Facebooku ani Twitteru totiž za použití nápadu nedostal ani dolar. Tomu se říká chucpe.

 

Související