Základním kamenem jeho firemního impéria je podnik Z-Group Steel Holding, který sdružuje původně nezávislé železárny a válcovny ve Veselí nad Moravou, v Hrádku u Rokycan a v Chomutově. Další Zemkovy podniky působí v dopravě, lázeňství a zelené energetice. Právě obor hutnictví ale v době nynější krize silně podléhá výkyvům ekonomiky a na krizi doplácí miliardovými ztrátami. Ještě v roce 2007 vykázal Zemkův hutní koncern zisk 650 milionů korun při tržbách přes 13 miliard.
O tři roky později byly tržby poloviční a zisk se scvrkl na 124 milionů korun. Podobnou zkušenost s dopady krize mají i další velké podniky z hutní branže. Stačí jmenovat ArcelorMittal Ostrava či dokonce Evraz Vítkovice Steel, který střídavě uzavírá a obnovuje výrobu v Ostravě. Oba zmíněné podniky však mají zahraničního vlastníka, který může v krajním případě výrobu v Česku ukončit a nahradit ji dovozem ze zahraničních závodů. Něco takového však Zdeněk Zemek nechce dopustit, chce se dočkat konce krize v hutnictví.
Jak ale z krize ven? Problém je v Zemkově případě v tom, že potíže má i v jiných oborech podnikání. Hlavním generátorem ztrát je v posledních letech fotovoltaika. Pět velkých solárních parků v součtu předloni prodělalo 210 milionů korun. Navzdory zmíněným zkušenostem Zdeněk Zemek na fotovoltaiku nezanevřel. Nyní se podílí na stavbě čtyř solárních elektráren o celkovém výkonu 20 megawattů v Bulharsku. Neúspěch ho nesrazil na kolena. Chce vytrvat a dočkat se lepších časů.
- Jak Zdeněk Zemek hodnotí dopady ekonomické krize?
- Jak velké je jeho firemní impérium?
- A která odvětví zpracovatelského průmyslu dostala během krize největší ránu?
Odpověď najdete v novém čísle týdeníku Ekonom (21/2013), které přináší velké téma Jak přežít krizi a exkluzivní rozhovor se Zdeňkem Zemkem.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
David Tramba



