Doba, kdy ve světové ekonomice udávaly tón Spojené státy a další západní země, je u konce. Na významu získává nejen Čína, ale i další asijské či latinskoamerické státy. Firmy, které pochopí, že příležitosti leží v těchto regionech, uspějí, říká Mark Emmerson, globální ředitel podpory exportu banky HSBC.

Dá se říci, že nástup rozvíjejících se trhů mění celkový charakter globálního obchodu?

O tom není nejmenších pochyb. Máme prognózu toho, jak bude vypadat světová ekonomika v roce 2050. V té době bude 19 ze 30 největších ekonomik světa pocházet z okruhu těch, které dnes označujeme za rozvíjející se trhy. Už dnes samozřejmě víme o Číně nebo Indii, ale mezi budoucí lídry patří i země jako Mexiko, Turecko, Thajsko nebo Malajsie.

Je rychlost této změny vysoká?

Ani o tom se nedá pochybovat. Význam zmíněných států roste závratně. Počet jejich obyvatel se rychle zvyšuje a ještě důležitější je, že se zvyšuje také tamní životní úroveň. Očekáváme, že do roku 2050 bude dosahovat úrovně, kterou dnes označujeme jako střední třída, tři miliardy lidí. Průměrný plat se zvýší pětinásobně. Je nutné vidět v tom potenciál, který by Česká republika a další západní země měly využít.

Jaké země či regiony je vhodné zejména sledovat?

Každý mluví o Číně. Předpokládáme, že průměrný plat v Číně se zvýší do roku 2050 sedmkrát. To stále ještě bude jen na úrovni třetiny průměrného platu ve Spojených státech, poloviny průměrného platu v České republice. Ale každopádně je to obrovský růst. Zároveň bychom neměli zapomínat na ostatní. Podívejte se na velikost indického trhu a jeho potenciál, přestože Indie ještě nepokročila tak jako Čína. Dále třeba Indonésie - 240 milionů lidí, HDP roste o více než šest procent ročně. Musíme se ale podívat i na druhou stranu planety, do Latinské Ameriky v čele s Mexikem a Brazílií. A pak bychom neměli zapomínat na některá jména, která už známe. Ruská ekonomika se znovu stává silnou. A paradoxně se zapomíná i na největší ekonomiku na světě - Spojené státy, kde vidíme známky oživení. A pokud by česká firma získala třeba jen procento obrovského amerického trhu, byla by to výhra.

Nechybí ve vašem výčtu Afrika?

Demografické údaje naznačují, že Afrika bude nabývat na významu pro světovou ekonomiku, ale mám pocit, že je možná trochu příliš brzy se na ni zaměřovat. Asie i Latinská Amerika mají velký náskok.

Může export na rozvíjející se trhy zachránit Evropu a nastartovat ekonomiku?

Myslím, že nepochybně bude hrát roli v budoucím růstu evropských zemí. Ty země, které si uvědomí, jaký potenciál představují rozvíjející se trhy, zvítězí.

Jak rychle by měly evropské země začít jednat a zaměřit svůj export na rozvíjející se trhy?

Jednoduchá odpověď zní: Musí to být hned. Před dvěma lety jsem se staral v HSBC o firemní bankovnictví v Indonésii a měl jsem v Malajsii projev k tamějším podnikatelům. Všichni Malajci investovali v Indonésii. Malajsie má 24 milionů obyvatel. Indonésie desetkrát tolik. Malajci viděli, jaký potenciál růstu Indonésie má. Pokud tedy chtějí být evropské firmy součástí tohoto úspěšného příběhu, musejí konat okamžitě. Asijské firmy vidí příležitosti ve svém regionu a evropské firmy to nesmějí propást.

Co mají evropské firmy dělat? Jaká je nejlepší cesta na nové trhy?

Nejprve si musejí uvědomit samotnou příležitost. Musejí provést průzkum a porozumět těmto trhům, pochopit, ve kterých sektorech se nabízejí možnosti. Analyzovat, jak vybalancovat vlastní schopnosti s potřebami rozvíjejících se trhů. Musejí se adaptovat na nové trhy, adaptovat své výrobky, ale také pochopit odlišnou kulturu, ze které pramení odlišný způsob obchodování. Nejlepší je získat zkušenost z první ruky. Jet do těchto zemí, vybudovat přímé vztahy. Podívat se také na příběhy lidí, kteří už tam dosáhli úspěchu. Také bych doporučil, aby evropské firmy využily pomoci, která je k dispozici, například od mezinárodních bank.

Průzkum a další příprava stojí nejen čas, ale i peníze. Znamená to, že expanze na rozvíjející se trhy je jen pro velké a bohaté firmy?

Znám mnoho případů, kdy velké společnosti vynaložily spoustu úsilí a peněz na to, aby se dostaly třeba na čínský trh. Znám ale také spoustu případů, kdy se příležitosti chopily velmi malé firmy. Jistá britská společnost vyráběla houbičky a jemné štětce na malování. Dozvěděli se, že si jejich produkty kupuje někdo v Indonésii. A oni se místo toho, aby jen poslali zboží, rozhodli zjistit, co se děje. Odletěli do Jakarty, setkali se s tím zákazníkem a zjistili, že v Indonésii se rozvíjí výroba keramiky, na kterou se používají malířské potřeby. Naráz objevili obrovský trh. Šlo o velmi malou nezávislou britskou firmu, která měla dost odvahy.

Jak důležité je respektovat odlišnosti mezi různými oblastmi v rámci jedné země?

Kupříkladu v Číně je dvacet rozdílných regionů. Každý z nich má svoji kulturu, mnoho z nich má vlastní jazyk, kterým hovoří, a česká či jiná evropská firma by se neměla dívat na Čínu jako na celek, ale měla by si vybrat region, kde chce působit. Znám dvě velké nadnárodní společnosti působící v oblasti maloobchodu. Jedna z nich šla do Číny a nabídla svůj obvyklý, standardní produkt. Ta druhá pozměnila svoji nabídku a v každém regionu a v každém městě přišla s něčím jiným. Ta první společnost se už z Číny stáhla. Druhá z nich je nyní jednou z nejúspěšnějších v celé Číně.

V rozvíjejících se ekonomikách se vyrábí spousta věcí, někdy se zdá, že se tam vyrábí úplně všechno. Jaký typ produktů z Evropy tedy může uspět třeba v Asii?

Mluvíme o zemích, ve kterých probíhá rychlá industrializace a nyní stavějí svoji budoucnost. Budují silnice, dopravní sítě. To je jedna z oblastí, která pro české firmy skýtá jasnou příležitost. Úspěšné mohou být třeba tramvaje. Proč by se z České republiky nemohl stát světový lídr v tomto sektoru? Na věc se ale dá podívat i jinak - tři miliardy lidí se příjmově posouvají do střední třídy. Budou si kupovat byty a domy, budou potřebovat topení, klimatizaci, výbavu domácností. A ještě jeden pohled - lidé budou chtít značkové věci a Češi se musejí zamyslet nad tím, jaké značky mohou být úspěšné na rozvíjejících se trzích. Nemusí to přitom být značka, která je veleúspěšná v Evropě, jsou příklady firem, které dosáhly velkého úspěchu v Asii, protože měly dobrý marketing. V Indonésii je například nesmírně populární značka Baťa. Proč by v Asii neměly mít úspěch i další české značky?

Funguje kult značky v Asii stejně jako v Evropě?

Podle mé osobní zkušenosti je otázka značky v rozvíjející se ekonomice ještě mnohem důležitější než v bohaté společnosti. Pro lidi je nesmírně důležité ukázat, že pokročili o kus dál a dosáhli na určitý standard. Mít tedy značku se správným marketingem je výhoda.

Dá se říci, že lidé v rozvíjejících se ekonomikách nyní objevují věci jako volný čas, prázdniny, kvalitu života?

Naprosto. Součástí toho, že se více lidí stává příslušníky střední třídy, je i skutečnost, že budou mít peníze navíc, které budou moci utratit, a že budou mít více volného času. Dá se předpokládat, že třeba investice do turistického průmyslu v Číně, kde je přes miliardu lidí, kteří možná ještě necestovali, může být zajímavá.

Jan Bumba

Mark Emmerson

- Globální ředitel podpory exportu banky HSBC.
- V mezinárodním bankovnictví pracuje 25 let, žil mimo jiné v Hongkongu, Indonésii, Spojených arabských emirátech, Ománu či Arménii.
- Rád se setkává s lidmi z různých kultur a zemí.
- Když není v práci, tráví čas s rodinou - manželkou, která pochází z Hongkongu, a dvěma dětmi.
- Hraje pozemní hokej, běhá a chodí na procházky v Kentu v jihovýchodní Anglii, kde žije.

Známá značka je v rozvíjející se ekonomice mnohem důležitější než v bohaté společnosti.

Foto: Jan Rasch

Související