Škoda jen, že v debatě okolo ovládnutí mosteckých dolů nastrčenou „americkou“ firmou Appian Group, podivné doprivatizaci menšinového podílu státu a následného ovládnutí plzeňské Škodovky Appianem zaniká jeden zajímavý moment. A tím je - naštěstí neúspěšný - pokus Appianu o ovládnutí Severočeských dolů.

 

Nechybělo mnoho, aby před deseti lety sloučením Severočeských dolů a Mostecké uhelné vznikl faktický monopol na těžbu hnědého uhlí v Česku. Jeho důsledky by byly následující: podíl státu i menšinových akcionářů v ČEZ by byl znehodnocen, zatímco sjednocené doly pod vládou ostrých hochů z Appianu - tedy Antonína Koláčka, Luboše Měkoty a jejich kumpánů - by vydělaly desítky miliard korun navíc.

 

Vláda v čele s Vladimírem Špidlou totiž v roce 2003 spustila podivnou privatizaci státního 55procentního podílu v Severočeských dolech. Podivnou proto, že soutěž byla ušita na míru Appianu. Za jeho zájmy až příliš okatě lobbovali například tehdejší ministr průmyslu Milan Urban nebo předseda hospodářského výboru poslanecké sněmovny Josef Hojdar (oba z ČSSD).

 

Appian tehdy za majoritní podíl v dolech, které vydělávaly miliardu korun ročně, nabídl nejprve směšných 2,57 miliardy korun, později nabídku zvýšil na 4,8 miliardy. ČEZ se o koupi Severočeských dolů zajímal také. A byl, stejně jako britský International Power a turecký Demir, z „cinknuté“ soutěže vyřazen. Za drzost, že podal nabídku, byl tehdejší šéf polostátního podniku ČEZ Jaroslav Míl odvolán z funkce.

 

Naštěstí tehdy pomohla medializace kauzy, stávková pohotovost v Severočeských dolech i v ČEZ a v neposlední řadě vyšší nabídky investičních skupin Penta a J&T. Špidlova vláda musela s ostudou v březnu 2004 privatizaci Severočeských dolů odpískat. Lumpárna tedy nebyla dotažena až do konce, přesto by se české soudy měly důkladně podívat i na tuto kauzu.

Související