Když uchazeč používá obecnou češtinu při pohovoru, vím, že při běžném jednání s našimi klienty spadne k této formě jazyka, na kterou je zvyklý. Považuji to za těžko odstranitelný problém, jelikož návyk používat spisovnou, či obecnou češtinu je zakotven už v rodině. Přitom úspěch většiny firem stojí a padá s kvalitou komunikace zaměstnanců. Schopnost správně používat rodný jazyk patří k hlavním atributům prosperity každé společnosti.
Avšak často ani při druhém pohovoru mnohdy zaměstnavatel nedokáže stoprocentně odhadnout potenciál budoucího zaměstnance. Stává se, že na prověření schopností nestačí tříměsíční zkušební lhůta. Někdy jsou vlastnosti uchazeče přeceněny a zaměstnavatel svůj omyl rozpozná pozdě. Jindy se naopak vyplatí i přes počáteční pochybnosti vydržet a odměnou pro tým je nová posila.
Zaměstnavatelům by v případě náboru čerstvých absolventů nepochybně prospěla delší zákonná lhůta podpořená státní subvencí na tvorbu pracovního místa. Za stávající situace je totiž pro firmu přijetí naprosto nezkušeného člověka stále dost nevýhodné a mnohdy riskantní.
V každém případě platí, že investice do absolventů škol bez praxe, vytvoření jejich pracovních návyků a dovedností není levná. Dokonce se dá vyčíslit v řádu statisíců korun, což si kolikrát zaměstnavatel velmi rozmýšlí a v konečném důsledku tento fakt pracovnímu trhu neprospívá.
Šárka Litvinová
spolumajitelka společnosti Asiana a portálu Letuška.cz