Situace v eurozóně stále zůstává křehká. Vývoj na trzích se na počátku letošního roku zklidnil, výnosy státních dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí klesly a kurz eura posílil. Lepšily se některé ukazatele ekonomické nálady především v Německu. Poté se však vyhrotila situace na Kypru, jehož bankovní sektor je nutno restrukturalizovat s pomocí záchranných mechanismů EU a Mezinárodního měnového fondu, což optimismus opět zchladilo.

 

Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku pokračovala v eurozóně hospodářská recese. V průběhu letošního roku by se však měl pokles postupně zastavit, i když z celoročního pohledu se ještě ekonomická aktivita mírně sníží. V roce 2014 by měly evropské ekonomiky opět růst, a tím podpořit české vývozy. Úrokové sazby v eurozóně zřejmě zůstanou nízké, což odráží výhled umírněného růstu cen v podmínkách utlumené ekonomické aktivity a stále nekončící dluhové krize. K nízké inflaci by měl přispívat i mírný pokles cen ropy.

Na dně cyklu

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí 2012 dále prohloubila svůj meziroční pokles, v mezičtvrtletním srovnání přitom klesala po celý loňský rok. Za nepříznivým vývojem stál propad spotřeby domácností a fixních investic, který byl jen částečně kompenzován růstem zásob, spotřeby vlády a čistého vývozu. Oslabená zahraniční poptávka sice vedla k dalšímu zřetelnému snížení tempa růstu vývozu, dovoz však v důsledku klesající domácí poptávky rostl ještě méně.

Prognóza ČNB předpokládá, že meziroční pokles HDP na začátku letošního roku lehce zpomalil. V mezičtvrtletním pohledu se ale ekonomická aktivita zřejmě dále mírně snížila, což by znamenalo nejdelší hospodářskou recesi v dějinách samostatné České republiky. Ekonomika se tak dostala na dno svého cyklu, k čemuž přispěl souběh slabé zahraniční poptávky odrážející se v útlumu zahraničního obchodu a dalších konsolidačních opatření české vlády brzdících zejména spotřebu domácností.

Ve zbytku roku by domácí ekonomika měla pozvolna oživovat. K tomu by měl přispět zejména vývoj v eurozóně, i když jeho předpokládaný obrat ve druhém pololetí směrem k lepšímu je stále zatížen výraznými riziky. Za celý letošní rok ale česká ekonomika ještě poklesne, a to o půl procenta.

Spotřeba domácností bude v letošním roce tlumena pokračujícím poklesem jejich reálných příjmů ovlivněných především nízkým růstem mezd a působením fiskální konsolidace. Oproti minulému roku se však pokles spotřeby zřetelně zmírní. Prognóza ČNB totiž předpokládá postupný sestup míry úspor domácností z její loňské výrazně zvýšené úrovně.

Pomalé oživování zahraniční poptávky a utlumená domácí poptávka neumožní růst soukromých investic. Lze však očekávat nárůst investic ve vládním sektoru, kde se zvýší financování z domácích zdrojů i z evropských fondů. Reálná vládní spotřeba poroste jen lehce. Stejně jako v loňském roce tak jedinou významnější prorůstovou složkou poptávky zůstane čistý vývoz.

Růstu ekonomiky ve výši 1,8 procenta se dočkáme v příštím roce, kdy se předpokládá již robustnější oživení zahraniční poptávky a odeznění brzdícího vlivu domácí fiskální politiky. V návaznosti na mírně zrychlující dynamiku mezd se obnoví růst spotřeby domácností. V důsledku oživení zahraniční poptávky zrychlí růst vývozu i dovozu a kladný příspěvek zahraničního obchodu do vývoje HDP vzroste.

Pomalý růst mezd

Prognóza předpovídá pokračující mírný nárůst míry nezaměstnanosti. Ten byl v poslední době tlumen snižováním počtu odpracovaných hodin na zaměstnance, tento tlumicí mechanismus se však již pravděpodobně vyčerpal a začne docházet k poklesu počtu zaměstnaných osob. V příštím roce bude nezaměstnanost zhruba stagnovat.

Nepříznivému vývoji na trhu práce bude odpovídat nízký nominální růst mezd. V celém letošním roce mzdy v průměru vzrostou o zhruba jedno procento. Snížení dynamiky mezd na takto nízkou úroveň je též důsledkem daňové optimalizace související se zrušením stropů pro zdravotní pojištění a dodatečným zdaněním vyšších příjmů od letošního roku. Kvůli nim byly totiž v některých odvětvích vyplaceny bonusy za loňský rok v předstihu již koncem roku 2012, a to úměrně sníží objem mezd vyplacený v letošním prvním čtvrtletí. Současně se však sníží inflace, což bude mít pozitivní vliv na vývoj reálných příjmů. V příštím roce lze s oživením ekonomické aktivity a odezněním vlivu daňových změn očekávat vyšší, zhruba tříprocentní růst mezd.

Inflace pod dvěma procenty

Celková inflace se počátkem letošního roku snížila pod dvě procenta, tedy mírně pod cíl ČNB. Za znatelným snížením inflace stálo zmírnění růstu regulovaných cen a primárních dopadů změn nepřímých daní. Vývoj tržních cen je nadále tlumen domácím ekonomickým vývojem, zejména slabou poptávkou a nízkým růstem mezd. To je zčásti kompenzováno oslabením kurzu koruny ovlivňujícím vývoj dovozních cen.

Pod dvěma procenty by se inflace měla pohybovat i ve zbývající části roku. Prognóza očekává další zpomalení růstu regulovaných cen a v nejbližším období meziroční pokles cen pohonných hmot.

Bez vlivu změn nepřímých daní se inflace na začátku letošního roku snížila těsně pod jedno procento, tedy pod dolní hranici tolerančního pásma cíle. Na této úrovni se udrží i ve zbytku letošního roku. V příštím roce se pak inflace očištěná o daňové vlivy bude postupně navracet k cíli centrální banky. K tomu přispěje slábnutí protiinflačního působení domácí ekonomiky při pokračujícím pozvolném růstu dovozních cen.

Utlumený vývoj ekonomické aktivity a mezd tlačí spolu s nízkou hladinou zahraničních úrokových sazeb na výrazně uvolněnou domácí měnovou politiku. S prognózou je tak v souladu mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až v roce 2014.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

Související