EKONOM: Šéfem české rozvědky by mohl být velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar

Možným kandidátem na post ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace je současný český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Informaci jako první s odvoláním na diplomatické zdroje přinesl server Česká pozice, „O tom, co budu dělat a kam půjdu, se toho napsalo už tolik, že nemá smysl to komentovat,“ reagoval pro Ekonom a agenturu ČTK Pojar.

Shodou okolností měl Pojar v uplynulých dnech možnost se s mužem, jehož by mohl podle spekulací v budoucnu nahradit, osobně setkat. Součástí oficiální české delegace cestující na Izraelsko-české fórum v Jeruzalémě ve dnech 5. a 6. května byl totiž i současný ředitel ÚZSI Ivo Schwarz. Na oficiální návštěvě Izraele byl v doprovodu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga například i ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček či poslanec ČSSD Jan Hamáček, který je ve své straně zodpovědný právě za bezpečnostní problematiku.

I když se žádné oficiální jednání na téma obsazení postu ředitele ÚZSI během cesty nevedlo, neformálně se podle infromací týdeníku Ekonom o tématu diskutovalo. „Jde o téma, o němž se nyní v české politice mluví a jméno Tomáše Pojar jako možného kandidáta padlo,“ potvrdil Ekonomu člen delegace, který si v této souvislosti nepřál být jmenován.

Tomu, že se Pojar připravuje na funkci v ÚZSI, nasvědčuje i to, že i když byl od roku 2007 členem ODS, vloni své členství ukončil. Jedním z důvodů může být i to, že funkce v ÚZSI (i v dalších bezpečnostních sborech) se s členstvím v politické straně či hnutí neslučuje.

Pojar v minulosti působil jako 1. náměstek ministra zahraničí pro Evropskou unii, bezpečnostní politiku a bilaterální vztahy s evropskými státy. Mimo jiné vedl i jednání o možném umístění amerického vojenského radaru na českém území.

Na Pojarovo místo by mohl přijít bývalý ministr obrany a někdejší diplomat Alexandr Vondra. „Byl by skvělým velvyslancem, o tom nepochybuji,“ reagoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Výměny českých velvyslanců jsou však nyní zablokované, a to kvůli sporu o jmenování velvyslanců mezi Schwarzenbergem a prezidentem Milošem Zemanem.