Vyvinul ji tým Karla Deisserotha ze Stanfordské univerzity a dostala příznačný název CLARITY čili průzračnost. Zatím se podařilo udělat trojrozměrné obrázky mozku myší – mimo jiné detail také oblasti označované hipokampus. Jsou vidět i jednotlivé nervové buňky.

 

„Karel Deisseroth během zhruba šesti let prakticky sám vybudoval kompletně nový obor,“ říká Štěpán Kubík z Fyziologického ústavu Akademie věd. S využitím světločivných pigmentů z mořských řas vytvořil nástroje, které umožňují nejen obarvit buňky v živém mozku, popřípadě je vybavit indikátory, které nám jsou schopny signalizovat aktivitu dané buňky, ale dokonce tuto aktivitu přímo řídit.

 

„Přiznám se, že když jsem slyšel Karla Deisserotha poprvé přednášet, poslouchal jsem skoro se 'zadrženým dechem'. Ten člověk měl neuvěřitelně mnoho co říci a dělal to s bravurou, kterou jsem nikdy jindy neviděl. Nobelovu cenu asi nemůže nedostat, je to jen otázka času,“ myslí si Štěpán Kubík.

 

 

See-through brains

Přehrát video

 

 

 

 

obalka ekonom 172013- USA a EU chtějí investovat miliardy do výzkumu umělého mozku. Co je k tomu vede?


- V čem pomůže pacientům s neurologickými onemocněními?


- A proč není nahrazování poškozených částí mozku implantáty sci-fi?


Chcete znát odpovědi na tyto otázky? Přečtěte si velké téma Umělý mozek spustí revoluci v medicíně, které najdete v novém čísle týdeníku Ekonom (17/2013)

 

Související
Zobrazit