Úmrtí bývalé britské premiérky, baronky Margaret Thatcherové se stalo důvodem k rozborům, analýzám její éry a odkazu. Na Twitteru se pak uctivé kondolence střídaly s jízlivými poznámkami. Jistý vtipálek třeba navrhoval, aby se na její pohřební obřad vypsal tendr a uspořádala ho firma, která předloží cenově nejnižší nabídku.


Pozoruhodné upozornění tweetnul list Guardian (@mediaguardian): Mimořádné televizní vysílání o Margaret Thatcherové přilákalo v Británii k obrazovkám v den jejího úmrtí jen necelé 3 miliony diváků. Seriály a další pořady na jiných kanálech měly i více než dvojnásobnou sledovanost. A pak že nehynoucí odkaz...

 

 

Přední americká odbornice na východní Asii a zejména na Čínu Elizabeth Economy (@LizEconomy) - ano, tak se prý skutečně jmenuje - upozorňuje na fenomén, který může významně ovlivnit další rozvoj Číny: „Peking by měl zapomenout na dlouhodobý úspěch kvůli špatné kvalitě vzduchu a ztrátě zahraničního talentu.“ Pokud prý bude v Pekingu i nadále silně znečištěné ovzduší, nebudou se tam stěhovat odborníci, které rozvíjející se ekonomika potřebuje. Prosté, milý Watsone.

 

 

Ještě jeden environmentální tweet. Šéfredaktor Financial Times Lionel Barber (@FT) a jeho varování: „Pro všechny cestující – změna klimatu přivodí více větrných turbulencí a skákavější lety.“ Prý to je myšleno zcela vážně. Jsou údajně i lidé, kteří se na to těší, ušetří za matějskou.

 

 

Novinářka píšící pod pseudonymem Glosswitch (@Glosswitch), jež sama sebe charakterizuje jako „feministickou matku dvou dětí, která pracuje ve vydavatelské branži“, klade zásadní otázku týkající se zodpovědného rodičovství: „Ekologické rodičovství. Když už jste dali planetě zbrusu nového spotřebitele, musí vás ještě zajímat, jestli mu dáváte plenky na více použití?“ Teď mi dochází, že to je vlastně třetí environmentální tweet. No co se dá dělat?!

 

 

Existují lidé, kteří si četli knihy o jiných lidech, kteří dosáhli nějakého úspěchu. Dnes už se knihy nečtou, stačí tweety. Úspěšný Richard Branson (@richardbranson) se svěřuje: „Mnohem raději požádám o odpuštění než o povolení.“ Na jiném místě dodává, že když chcete uspět, musíte riskovat. Škoda jen, že podrobněji nerozvádí, co to vlastně ten úspěch je.

Související