ROBERT BŘEŠŤAN: Co ČSSD chce a kde na to vezme

Už před jeho začátkem ale bylo jasné, že předsedou – a tedy i žhavým kandidátem na příštího českého premiéra – bude i nadále Sobotka. Jeho hlavní rival Michal Hašek se spokojil s postem prvního místopředsedy.

Byl to už před sjezdem srozumitelný vzkaz: jsme jeden tým (i když to tak ve skutečnosti není), spolupracujeme, už nás nebaví být osm let v opozici, chceme k moci. Což je zcela pochopitelný a legitimní požadavek, neb k vládnutí a tak i k možnosti naplňovat své cíle, vize a program se upíná smysl jakékoli politické strany (ač v Poslanecké sněmovně máme nyní nejméně dvě politické strany, o jejichž vizích, cílech i smyslu lze oprávněně pochybovat).

Volební preference ČSSD se dnes pohybují kolem 40 procent. Nikde není psáno, že tak vysoké i zůstanou; sami sociální demokraté nejméně od dob Jiřího Paroubka dobře vědí, že není radno spoléhat na průzkumy veřejného mínění a radovat se příliš předčasně. Nicméně by bylo velké překvapení, pokud by se ČSSD nestala po příštích volbách vládní stranou. Otázkou zůstává, s kým a jak bude vládnout a jaká v tom bude role komunistů.

Tlak ČSSD na vyvolání předčasných voleb po tomto sjezdu (a se znovuspřáteleným Milošem Zemanem na Hradě) ještě zesílí a je docela možné, že někdy na podzim se k ní připojí – s ohledem na vývoj preferencí – třeba TOP 09.

Je docela logické, že se ČSSD soustředí na ostřelování vlády a její kritiku. To z hlediska volebních preferencí jako „program“ docela stačí. Od odpovědné strany, jakou ČSSD jistě chce být, je ale na místě čekat i něco navíc: jasné informace o tom, jaké konkrétní kroky ve vládě chystá a kde na to vezme.

První teze už zazněly na sjezdu – zrušení sKaret, investice do energetických úspor, bydlení, rozvoje vědy, zrušení druhého pilíře důchodové reformy, zvýšení minimální mzdy, obnova daňové progrese... Těšíme se (někdo více, někdo méně) na detaily.