ROBERT BŘEŠŤAN: ČSA mají stejnou cenu jako činžák na špatné adrese

Podobně jako chce málokdo bydlet v domě, pod jehož okny denně projedou desítky tisíc aut, málokdo se vážně zajímal o koupi ztrátových českých aerolinek. ČSA v roce 2011 hospodařily se ztrátou 241 milionů korun před zdaněním. V roce 2010 vykázaly hrubý zisk 76 milionů korun, v němž ale byly započteny tržby z prodeje dlouhodobého majetku za téměř 2,7 miliardy korun. V roce 2009 měly ČSA ztrátu 3,7 miliardy korun.

Ve světě už zkrachovaly i kdysi úspěšnější značky, než byly a jsou ČSA. Pokud má být 68 miliónů cenou za záchranu aerolinek s devadesátiletou tradicí, zachování pracovních míst i rozvoj pražského letiště, jak si to dnes maluje česká vláda, nejde vlastně o špatný obchod. (Ostatně když rakouský stát v roce 2008 privatizoval 42procentního podílu v Austrian Airlines, inkasoval v přepočtu 9,2 miliónu korun.)

Jen je při tom nutné zapomenout, že stát do aerolinek nalil v posledních letech zhruba čtyři miliardy korun. A ještě před pár lety vláda očekávala výnos z privatizace v rozmezí tří až pěti miliard korun. Ponechme stranou, že v roce 2009 pak konsorcium Unimex a Travel Servis za aerolinie nabídlo miliardu korun. Pro realizaci obchodu by tehdy stát musel do firmy nalít právě onu miliardu.

Státu (Českému aeroholdingu) i nadále patří nadpoloviční podíl, břímě provozu dlouhodobě ztrátové firmy se tak zbavil jen částečně. Ovšem bez strategického partnera, jakým se nyní staly Korean Air, by vznikl problém s obhajobou 2,5miliardového úvěru od státní firmy Osinek, který kvůli nedovolené podpoře kritizovala Evropská komise. Vláda proto dnes může být ráda i za částku odpovídající ceně za výše zmíněný činžák. Zanedlouho by ČSA nikdo nemusel chtít ani zadarmo.