Většina současných nemravností probíhá jménem zelené ideologie: zasáhneme brutálně do energetiky, kde dotacemi a vynucenou preferencí takzvaných zelených zdrojů rozvrátíme tržní hodnotový systém a způsobíme, že výstavba energetických zdrojů s výjimkou dotovaných se stane nerentabilní. Trh a hospodářská soutěž jsou minulostí, bojuje se o kritéria, koeficienty a dotace.

 

Sociální inženýrství se stává základním předpokladem pro činnost ve státní správě, dávno zapomenuta je starosvětská služba ve prospěch spoluobčanů. Příkladů přibývá, tím posledním je prezidentem vetovaný a přesto přijatý kontroverzní zákon o takzvaném štítkování budov.

 

Tlak na lepší vlastnosti budov je legitimní a pokud sleduje i nákladovou stránku, může být prospěšný. Byrokratická zátěž je však neúměrná a svědčí spíše o vítězství lobby auditorů. Krokem za čáru trhu je ustanovení koeficientu primární energie jako základního kritéria hodnocení budov, rozhodujícího o přípustnosti či nepřípustnosti stavby. Pro srovnání: zavedení stejného kritéria při hodnocení automobilů by vedlo k tomu, že elektromobily by se rázem staly dvakrát méně ekologické než klasická vozidla se spalovacími motory; v železniční dopravě by se elektrická trakce v hodnocení rázem dostala za trakci dieselovou a dokonce i parní.

 

Cyril Svozil
ředitel společnosti Fenix Group

 

Související