Prvního kola prezidentské volby se zúčastnilo jen 61,31 procenta voličů. Nabízí se proto otázka, zda si zbylých asi 3,3 milionu lidí opravdu nechtělo zvolit novou hlavu státu. Existují i země, jako je Belgie, kde je účast u voleb povinná. Přesto se i tam do volebních místností dostaví obvykle "jen" okolo 90 procent voličů. Ti ostatní pak musejí zaplatit pokutu ve výši až 125 eur.

Tento příklad tedy ukazuje, že lidé k volbám nepřijdou, ani když jim za neúčast hrozí pokuta. Proč by ale také v dnešní době měli? V 21. století už přece máme on-line své banky a e-shopy, na úřadech lze vyřídit podstatnou část agendy v klidu z domova nebo z dovolené prostřednictvím chytrého telefonu či tabletu. Stát, a nejen ten náš, v tomhle zkrátka zaspal.

Samotná volba, která daňové poplatníky stála 600 milionů korun, zabere i v dnešní papírové době maximálně minutu. Stát ale po občanovi chce, aby několikanásobně delší čas strávil cestou do volební místnosti, stáním ve frontě na obálku a následně na místo za plentou. Řada z nás pak často z pohodlnosti volební právo nevyužije. Co kdyby ale volba měla zabrat jen tu minutu času a nic víc? Volič by ji mohl vyřídit třeba po cestě tramvají do práce stejně jako platební příkaz v bance. A bezpečnost? I tady lze jako příklad použít elektronické bankovnictví, jemuž bez obav svěřujeme prakticky všechny vlastní peníze. Když se nebojíme toho, pak není důvod mít obavy, že stejně bezpečná by nebyla elektronická volba prezidenta.

Asi nejvýznamnějším argumentem pro zavedení elektronické volby je ale fakt, že do "volebního věku" už naplno vstoupila generace narozená v 90. letech. Tedy mladí, kteří jsou zvyklí pomocí internetu řešit téměř vše. V souvislosti s volbami na internetu nyní alespoň sbírají informace, diskutují a agitují. Tak proč jim neumožnit jeho prostřednictvím prezidenta také zvolit? Zatím se to neděje, ale současná volba hlavy státu ukázala, že se čas změny blíží čím dál více.

Libor Benák
šéf sektorů Financial Services a Public ve společnosti Logica

Související
Zobrazit