Již před asi dvěma lety se tak například na Penn State University experimentovalo s náhradou palladia oxidem zirkonu a platiny karbidem wolframu. Vedoucí věděckého týmu A. Welford Castleman přitom zdůraznil, že k výsledkům nedošli metodou pokusu a omylu, ale počítačové simulace; v laboratoři pak správnost výsledků už pouze ověřili. Hlavním cílem těchto výzkumů je samozřejmě ušetřit drahou nebo jinak problematickou původní látku: třeba tepelně nestabilní, příliš těžkou nebo toxickou. Největší význam má tento přístup tam, kde se drahý materiál nepoužívá sám o sobě, ale pouze coby prostředek k uskutečnění jiného procesu - tedy jako katalyzátor.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



