Čím dražší právník, tím je spor levnější

Česku se daří vyhrávat spory se zahraničními investory především díky tomu, že si ministerstvo financí najímá na kauzy špičkové právníky, tvrdí Radek Šnábl, jenž má v roli poradce ministra financí v posledních letech mezinárodní arbitráže na starost.

Za výběr drahých expertů ovšem sklízí i kritiku domácích advokátních kanceláří, které se cítí opomíjeny a tvrdí, že by stejnou práci zvládly levněji.

Kolik dělají náklady na právní služby v mezinárodních arbitrážích ročně?

V kauzách spadajících pod ministerstvo financí (je to drtivá většina velkých případů, výjimkou je např. Diag Human - pozn. red.) je to zhruba dvě stě, tři sta milionů korun. Před několika lety to ale bylo klidně i kolem půl miliardy. V zásadě platí, že větší případ, který je dotažen až do finální fáze, nás přijde na 50 až 100 milionů korun.

Už delší dobu vás ale napadají některé české advokátní kanceláře, že nedáváte zakázky jim. Byly by prý i výrazně levnější.

My v prvé řadě nepotřebujeme levné služby, ale potřebujeme vyhrávat spory. Kvalitní právník je samozřejmě dražší, ale když vám vyhraje kauzu, tak ve výsledku ušetříte. Potřebujeme experty s velkou mezinárodní zkušeností, protože spory se často odehrávají podle různých zahraničních jurisdikcí.

Jak drazí jsou vámi najímaní experti ve srovnání s praxí v okolních státech?

Na rozdíl třeba od Polska nebo Slovenska vypisujeme výběrová řízení s přesnými kritérii, kde pak rozhoduje samozřejmě i cena. A například na Slovensku jsou služby právníků v mezinárodních sporech leckdy i dvojaž trojnásobné. Nedávno tam prohrál stát spor s jednou zahraniční zdravotní pojišťovnou, a přitom náklady na právníky byly 12 milionů eur. My za sumu na úrovni čtyř, pěti milionů eur vyhráváme. V žádném případě kolegům na Slovensku prohru nepřeji, ale cítil jsem při zmíněné kauze zadostiučinění. U nás jsem byl totiž kritizován, když jsem dříve z jednoho českého případu odvolal právě ty právníky, kteří to nyní Slovákům prohráli.

Když platíte drahé právní kanceláře, jakou máte záruku, že na případu odvedou práci právě jejich špičkoví experti? Je přece častou praxí, že kancelář získá zakázku díky svým renomovaným superadvokátům, ale případ pak řeší její takříkajíc "právní elévové"...

Zavedli jsme minimální limit, jakousi kvótu práce právě pro ty partnery advokátních kanceláří, kteří díky svým referencím zakázku získali. To znamená, že vedle právníků-juniorů, s nimiž pracuje každá kancelář, pro nás musí odvést stanovený výkon skutečně i ta právnická esa.

Daří se státu postihovat i ty, kteří zavinili spor, jenž nakonec vyústí v prohranou arbitráž? Jsou to často vysocí úředníci různých státních institucí i komunální sféry, kvůli jejichž chybám pak zahraniční investor žaluje stát.

Kde je zjevné, že došlo k ekonomické újmě státu, tam se snažíme zajistit náhradu škody. Poprvé jsme to udělali v případě Eastern Sugar (stát prohrál 700 milionů korun kvůli cukerným kvótám - pozn. red.), kdy jsme podali trestní oznámení na pracovníka ministerstva zemědělství. Nekomentuji už, že bylo pak policií odloženo.

Jak často padají v souvislosti s arbitrážemi podobná trestní oznámení?

I teď je několik živých mezinárodních sporů, kde taková trestní oznámení padla. Z mé strany by bylo velmi netaktické říkat, kterých konkrétních kauz se to týká. Ale velmi zdůrazňuji, že nezneužíváme těchto žalob na náhradu škody v souvislosti s vedením arbitráží. Jsme poučeni z kauzy Nomura, kde bylo zneužito trestně právní řízení pro řešení obchodních sporů, a Česko z toho mělo velkou ostudu.

Foto: ČTK

Jakým arbitrážím aktuálně Česko čelí a o kolik miliard se v nich hraje?
Jaká je dosavadní úspěšnost českých právníků?

VÍCE SE O TÉMATU MEZINÁRODNÍCH ARBITRÁŽÍ DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 17. LEDNA.