Fotografie usouženého dítěte a pod ní text: "75 tisíc dětí se o Vánocích probudí bez střechy nad hlavou." Tímto inzerátem britská organizace Shelter apeluje před Vánoci na příspěvky od veřejnosti. Stačí jen zaslat dárcovskou sms v hodnotě tří liber. Kdo by si myslel, že tak přímo pomůže dětem, je na omylu. Organizace Shelter totiž nespravuje žádné azylové domy, jen zajišťuje telefonní linku, kde mohou postižené rodiny získat více informací o svých právech na ubytování.
Doba Vánoc je pro charitativní organizace obzvláště důležitá. Dle odhadů organizace Charity Navigator získávají v předvánočním čase až 40 procent všech svých ročních příjmů, přičemž filantropie a altruismus krizi odolávají. Z posledního výzkumu World Giving Index, k němuž sbírá data Gallupův ústav, vyplývá, že ačkoli se světově za rok 2011 na charitativní účely věnovalo méně peněz než v roce 2010, vzrostl podíl dobrovolnické práce.
Celková pomoc se tak de facto zvýšila. Pro představu: například v roce 2009 ve Spojených státech pro charitu bez nároku na odměnu pracovalo 63,4 milionu Američanů. V průměru strávili dobrovolnickou prací 52 hodin ročně. Při ocenění jejich práce 20,25 dolaru za hodinu (výše průměrné mzdy) tak každý z nich věnoval charitě 1053 dolarů. A jak ukazují statistiky, podíl dobrovolnické práce roste po celém světě.
V době krize si ale mnozí čím dále více kladou otázku, co ještě je prospěšné a co už ne. A hlavně, nakolik charitativní organizace své cíle a poslání skutečně plní - tedy zda peníze, které vybírají, vůbec na daný účel plynou a v jakém poměru.
Jak velký je byznys v neziskových organizacích?
Kdo jsou největší altruisté mezi byznysmeny?
Jak vlády kontrolují dary a dotace?
VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, JEHOŽ SPECIÁLNÍ DVOJČÍSLO VYŠLO VE ČTVRTEK 20. PROSINCE.