Ochrana proti blackoutu za dva haléře

Ivan Beneš je expertem společnosti AF-Consult a místopředsedou Českého národního výboru pro omezování následků katastrof. Specializuje se na takzvané ostrovní systémy, které umějí dočasně zásobovat hlavně větší sídla z místních zdrojů elektřiny, a omezit tak hrozby spojené s blackoutem.

Jak by ostrovní systémy snížily dopady blackoutu na Českou republiku?

Pokud dnes při vícenásobné poruše dojde k rozpadu provozu přenosové soustavy, postihne blackout celou republiku, tedy 10 milionů lidí. Pokud budou mít distribuční sítě ve větších městech schopnost pracovat v ostrovních provozech napájených z městských tepláren, sníží se dopad na stovky tisíc, tedy méně než desetinu obyvatel. A to už je krizová situace, která se zvládnout dá, jak ukázala třeba organizace záchranných prací při povodních v roce 1997 či 2002.

S jakými náklady na jejich vytvoření se počítá?

Náklady by byly 30krát až 50krát levnější, než kolik činí náklady na ochranu klimatu formou podpory obnovitelných zdrojů. Projevily by se v ceně elektřiny zvýšením o jeden až dva haléře za kilowatthodinu.

Jak by takový ostrovní systém měl vypadat například pro Prahu?

Praha je na tom ze všech českých a moravských měst nejhůře. Zatímco jinde jsou potřeba pouze menší úpravy u zdrojů ostrovního provozu a v řídicích systémech rozvoden, Praha potřebuje pro zvýšení ochrany obyvatel a omezení ekonomických dopadů vybudovat zdroje ostrovního provozu na svém území, a to alespoň v celkové výši 150 MW.

Jsme jako civilizace podle vás až nezdravě závislí na elektrické energii?

Elektřina nás zbavila dřiny v domácnostech, v podnicích. Cestou není zbavit se závislosti na ní, ale umět ji užívat lépe, bezpečněji a spolehlivěji.

Jak reálné je riziko blackoutu v Česku?
Jak je na tento krizový scénář připravena vláda a státní správa?
Jak by blackout den za dnem probíhal?

VÍCE NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, JEHOŽ SPECIÁLNÍ DVOJČÍSLO VYŠLO VE ČTVRTEK 20. PROSINCE.