Padesát vytunelovaných českých firem. To není zpráva o dění z devadesátých let, nýbrž výsledek novodobého profesionálního pirátství. Rozdíl je v tom, že dnešní tuneláři nevsadili na rozdíl od doby před dvaceti lety jen na politické krytí, děravé zákony, liknavost policistů, státních zástupců a soudců.
Akci mívají perfektně naplánovanou, aby byla skutečně nenapadnutelná. Nájezdníci dopředu počítají s různými variantami, jak se situace může vyvinout, a pro každou mají připravené řešení. Zákeřnost jejich postupu umocňuje skutečnost, že pro své rejdy zneužívají firmy s dobrým renomé.
Takovou skvělou pověst měla i jedna soukromá textilní firma. Vznikla v roce 2004, zaměstnanců měla kolem šedesáti. Roční obrat ve výši asi 100 milionů korun, majetek za 30 milionů, ve vedení vzdělaní podnikatelé s dobrou reputací. I na začátku krize společnost vykazovala slušné zisky a svým dodavatelům vždy platila bez větších zdržení. Ve vlastnictví stále stejných osob podnikala, a podle všech vnějších známek relativně úspěšně, až do roku 2010. Pak došlo ke dvojí změně vlastníků. "V září roku 2011 společnost věřitelům najednou nezaplatila ani korunu, na konci měsíce byly přitom realizovány největší dodávky textilu," líčí generální ředitel úvěrové pojišťovny Kupeg Michal Veselý. Na začátku října firma náhle, doslova ze dne na den, totálně zastavila provoz a zavřela bránu.
Jak probíhá "profesionálního tunelování" firem v Česku?
Jak se mu co nejúčinněji bránit?
Kdo je nejčastějším cílem pirátských akcí?
Jak poznat profesionální tuneláře?
VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 6. PROSINCE.