Vzdělání:
Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Kariéra:
Po krátkém angažmá v ČTK v pozici právníka nastoupil v roce 1976 do podniku zahraničního obchodu Strojexport, kde se věnoval řízení dodávek investičních celků do rozvojových zemí. Od roku 1988 řídil společnost Prago v Lusace (Zambie) s působností pro Jižní Afriku, Zimbabwe, Botswanu, Tanzanii a Namibii. V roce 1991 se vrátil domů a s kolegou Jaromírem Šmejkalem založil skupinu Unimex, v níž má podíl 60 procent (Šmejkal 40 procent).
Soukromí:
Je rozvedený, žije s partnerkou, má dospělého syna. Hovoří anglicky a německy. Má rád golf, fotbal, tenis, lyžování a literaturu faktu.
Přestože česká letecká společnost Travel Service nebyla do bojů o České aerolinie pozvána, existuje jedna varianta, jak se do tendru dostat "zadními vrátky". Vytvořit konsorcium s některou z padesátky největších světových společností, které osloveny byly. "Čistě teoreticky takovou možnost samozřejmě vyloučit nemohu, ale z praktického hlediska o tom zatím neuvažujeme," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Jiří Šimáně, do jehož skupiny Unimex Travel Service patří.
Hlavou se mu nyní honí spíše některé jiné projekty, mimo leteckou dopravu. "Rezignovali jsme na jakoukoli aktivitu směrem ke státním institucím, nepíšeme nikam dopisy, jenom se divíme, že česká firma, která je podle počtu letadel už větší než ČSA, tu šanci nedostala. Zvláště když sami zástupci ČSA nevěří, že se nějaký kupec najde." Jak Šimáně také říká, paradoxně daleko lepší zkušenosti než s českým kabinetem má třeba s jednáním s maďarskou vládou, na jejímž trhu firma též působí.
Kdyby vám to někdo z ČSA ještě dodatečně nabídl, zvažoval byste kapitálový vstup?
Napsání oné jedné jediné požadované věty - že bychom měli zájem se soutěže účastnit - by nás určitě nic nestálo. Zda bychom ale poté nabídku skutečně podali, to říci nemohu. Museli bychom nejdříve zjistit, jaký je stav firmy, co se vlastně prodává a jaké jsou podmínky tendru. To totiž stále není zřejmé. Mohou tam být některé speciální požadavky, zejména ve vztahu k pražskému k letišti.
Co má dnes v ČSA největší cenu? Značka? Letadla? Linky?
Největší hodnotu mají práva k linkám do zemí bývalého Sovětského svazu, kam konkurence nemá volný přístup a kde mají na základě různých bilaterálních dohod exkluzivní pozici ČSA a ruský Aeroflot. Otázkou ale je, jak dlouho si firma tuto hodnotu udrží. V rámci projektu "open sky" Evropská unie tlačí na liberalizaci leteckého prostoru mezi Ruskem a EU a už v příštím roce by mohlo dojít ke změnám.
Patříte k podnikatelům, kteří se kriticky vyjadřují k fungování státu. Podporujete protikorupční iniciativy, přímo se v nich ale neangažujete. Proč?
Protože si myslím, že byznys a politika jsou dvě naprosto rozdílné disciplíny, které by od sebe měly zůstat odděleny. Nemůžete jeden poločas hrát za Slavii a druhý za Spartu. Možná to ale někdo jiný vidí jinak. Co mi velmi vadí, je právě zdejší propojení politiky a byznysu. Na jedné straně je komunikace mezi těmito dvěma světy nezbytná, ale podle mého názoru nesmí překročit akceptovatelnou mez. V normálně fungující společnosti, za kterou považuji třeba sousední Německo nebo USA, by třeba bylo z nejrůznějších důvodů nemožné, aby spolu jezdili podnikatelé, takzvaní lobbisté a politici na dovolenou, seděli spolu po hospodách nebo se scházeli po různých bytech či kancelářích. Pokud to česká společnost bude nadále akceptovat, těžce na to doplatí a bude trvat desetiletí, než se z toho vzpamatuje, jestli vůbec.
Proč vláda neoslovila při prodeji ČSA také Travel Service?
Jaké plány na expanzi má skupiny Unimex?
V čem je ještě Česko jiné od Německa nebo USA?
VÍCE SE O ČSA A TRAVEL SERVICE, VČETNĚ ROZHOVORU S JIŘÍM ŠIMÁNĚ, DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 29. LISTOPADU.