Personální rozhodnutí je přece silně ovlivněno kvalifikací a lidskými a předpoklady každého jedince, oborem působení konkrétní firmy i kulturou dané země.

Návrh Evropské komise vyvolal řadu negativních emocí. Moje spontánní reakce je také vyhraněná. Kdo příště uvěří, že se nově jmenovaná členka dozorčí rady na své místo nedostala jen kvůli tomu, že má správné pohlaví? Jak narychlo obměnit složení řídicích orgánů? A jak se podaří zklidnit situaci, v níž navrhovaný předpis jednoznačně spojuje muže proti ženám?

Návrh komise každopádně znamená změnu i přesto, že ho ještě neodsouhlasily jednotlivé státy unie. Rozhodně totiž znamená posun v postoji společnosti k celé problematice rovného přístupu k pracovním příležitostem. A každý takový krok s sebou přináší nejistotu a obavy. Hrozí, že vlivných a dobře placených míst pro muže bude méně v době, kdy řada firem kvůli ekonomické recesi propouští a naděje na lepší budoucnost je podle analytiků v nedohlednu.

S odstupem si ale říkám, že kvóty nejsou jen čiré zlo. Po hlubším zamyšlení nad postavením žen-manažerek v české společnosti i nad jejich osobními příběhy musím přiznat, že na plánu komise možná něco je. Eurokomisařce Viviane Redingové se přinejmenším podařilo rozpoutat debatu o velmi ožehavém tématu. Podpořila diskusi o dnešní skryté a často tabuizované diskriminaci žen ve vrcholných funkcích i „skleněném kariérním stropu“, na který narážejí. Ten lze v řadě firem překonat jen těžko – zejména dnes, kdy nabídka volných mužů, top manažerů, výrazně převyšuje poptávku.

Jana Budíková
ředitelka poradenské firmy JB Consulting

"Evropskou komisí navrhovaný předpis jednoznačně spojuje muže a staví je proti ženám."

Související