Pět způsobů, jak nezaplatit solidární daň pro bohaté

Lidé s vysokými příjmy hledají cesty, jak se vyhnout dalším fiskálním požadavkům státu. Vláda jim totiž chce uložit sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů u výdělků nad 100 tisíc měsíčně a zrušit stropy zdravotního pojištění. Pražský daňový poradce Roman Pecháček týdeníku Ekonom řekl, že jeho klienti mají o rady tohoto druhu zájem už od léta, od chvíle, kdy se o vládních plánech svět byznysu dozvěděl.

Změny v zákonech jsou navíc schváleny v podobě, které některé úhybné manévry usnadňují, zejména různé manipulace s výší základu daně. "Je těžké mluvit o nějakém účelovém obcházení zákona, když účel není z novely příliš jasný," říká Ivan Fučík ze společnosti Fučík & partneři.

Podle daňových poradců oslovených týdeníkem Ekonom se lidé budou pokoušet vyššímu zdanění v praxi vyhnout. Jaké tedy mají možnosti?

1. Prémie s předstihem

Za nejjednodušší způsob, jak novou úpravu obejít, považuje Roman Pecháček možnost, že firmy svým zaměstnancům, na nichž jim záleží, vyplatí vysoké odměny dopředu. Ještě do konce letošního roku. "Právě to svým klientům radíme a myslím, že takových firem bude dost," podotýká Pecháček. Úplně jednoduché to ale také není - pomalu končí listopad a ne každá společnost bude mít hned teď po ruce potřebné peníze.

2. Tři roky čekat

Určitou variantou, ačkoli pro zaměstnance o poznání méně zajímavou, by naopak bylo odsunutí výplaty bonusů až do roku 2016, kdy by solidární zdanění už mělo skončit. Tříletý odklad je ale pro zaměstnance nepříjemný, a k tomu není jisté, zda pracovní poměr tak dlouho vydrží. Petr Frisch z Mazars navíc upozorňuje i na politické riziko. "Co když po příštích volbách daně stoupnou ještě více," varuje. Není to nic nepravděpodobného, vždyť podle plánů ČSSD by zdanění bohatých mělo jít ještě nahoru.

Například supermanažeři s měsíčním příjmem jeden milion korun by pak státu podle propočtu společnosti Fučík & partneři neodváděli na dani z příjmů a sociálním a zdravotním pojištění jako v příštím roce 28, ale 41 procent. Za vlády ČSSD by tedy ročně neodvedli o 1,3 milionu korun, ale o přibližně tři miliony korun více než nyní.

3. Zájezd místo peněz

Pravděpodobnou reakcí může být co největší využití daňově osvobozených benefitů. Místo vyšší mzdy zaměstnavatel přispěje třeba až 20 tisíci na zahraniční zájezd, nebo zaplatí školku či návštěvy zdravotnických zařízení. Benefity se sice platí až ze zisku firmy po zdanění, neodvádí se z nich ale ani daň z příjmů ani pojistné. Tímto způsobem je možné ročně vyplácet desítky tisíc korun.

4. Dividendy jako plat

Podle Petra Frische lze čekat i přechod od běžné výplaty k vyplácení dividend, protože ty zůstávají zdaněny 15 procenty a pojistnému nepodléhají vůbec. "Nabízí se tedy řešení vytvořit pro vysokopříjmové zaměstnance speciální společnosti, které se budou podílet na zisku zaměstnavatele a tento zisk vyplácet jako dividendy," míní. I to má háček. Zisk je v podniku nejdříve zatížen 19procentní daní z příjmů právnických osob a teprve poté nastupuje zmíněné 15procentní zdanění dividend. Kombinovaná sazba vychází na 31,15 procenta, což nakonec pro podnik ani pro zaměstnance nemusí být výhodné.

To se může změnit, protože dvojí zdanění má možná trvat už jen jeden rok: Nečasova vláda chce od roku 2014, či 2015 zdanění dividend zrušit. Na druhé straně ale opět vstupuje do hry politická nejistota, případná levicová vláda by o takové úlevě neuvažovala.

5. Dvojí hra pro jednu firmu

Další možnost je rozdělení pracovní náplně na část, která musí být vykonávána v zaměstnaneckém poměru, a část, kterou může osoba se živnostenským listem fakturovat sesterské či dceřiné společnosti zaměstnavatele. V takovém případě lze uplatnit výdajový paušál, čímž se sníží základ daně. V každém případě bude nutné ohlídat, aby tento model respektoval zákaz švarcsystému.

DALŠÍCH PĚT ZPŮSOBŮ, JAK SE PLACENÍ SOLIDÁRNÍ DANĚ VYHNOUT, NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 22. LISTOPADU.