Kvóty ve firmách: Co mají společného šlechtic a žena?

Návrh, s nímž přišla Viviane Redingová, respektive Evropská komise, je typicky politické rozhodnutí s cílem "pohánět dějiny". Jeho logika připomíná snahu urychlit příchod proletářské revoluce, o níž se věřilo, že by stejně přišla, jen pomaleji.

Většina společností v dějinách nějaké formy kvótování či diskriminací, často velmi drsných, znala. Ve středověku se o většinu úřadů a funkcí mohl ucházet jen šlechtic, za minulého režimu jen komunista. Hojné jsou i případy diskriminací negativních. Řada amerických univerzit limituje kvótu asijských studentů, protože jsou "příliš pilní". V Německu pozdních 30. let musely být státem uznané firmy judenrein, "židůprosté".

Obecně se věří, že nejefektivněji fungují společnosti, kde se přihlíží jen ke schopnostem účastníků bez ohledu na míru urozenosti, náboženství, pohlaví, sexuální záliby, rasu, členství ve stranách... Kvótování vždy přináší znechucení či odchod negativně diskriminovaných a nadšení pozitivně diskriminovaných - zejména těch, kteří by se bez těchto opatření neuplatnili.

A co porodnost?

Jsou obory, v nichž obě pohlaví dosahují srovnatelných výsledků, a jiné, kde jsou výsledky odlišné. Ženy vynikají třeba v psychosomatické a celostní medicíně, naopak velmi málo bodují v oblasti hudebního skladatelství. Kvóta 40 procent hraných skladeb od skladatelek je zajisté možná, ale čímsi by připomínala někdejší kvóty pro sovětské filmy uváděné v našich kinech.

Je typické, že snaha kvótovat se týká jen postů lukrativních, nikoli vyváženého poměru pohlaví v zednických či betonářských partách či při ošetřování nemocných. Uklidňovat nás může, že podstatnější propad porodnosti by podobné opatření nepřineslo. K tomu dochází velmi silně už teď, když Evropa obecně vidí v mateřství v nejlepším případě zábavu pro ty, kdo se nehodí k ničemu jinému.

Stanislav Komárek
biolog a filozof

Kterých firem a pozic se schválená směrnice bude týkat?
Co si o návrhu myslí přední české top-manažerky?
Který stát vytváří ženám nejlepší podmínky pro život?
Přineslo by větší zastoupení žen ve vedení i větší zisk pro firmy?

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 22. LISTOPADU.