Život je krásný... Dokud si pro vás nepřijde policie

Život je krásný. Dokud si pro vás nepřijde policie. Jeden den si žijete v luxusu, pijete tu těžká, tu lehká červená vína, užíváte si slunce, lhostejno zda v Toskánsku či třeba v Izraeli, navštěvujete vybrané restaurace a přemýšlíte, jak co nejlépe legalizovat naspořené peníze. A druhý den je všechno jinak. Zatčení, vazební věznice, oprávněný pocit, že nic už nebude jako dříve. Jen toho času na přemýšlení je zatraceně hodně. V poslední době to zjistil exhejtman David Rath, který už svůj hluboký (a nepochybně nepříjemný a frustrující) zážitek stačil zpracovat i knižně.

Nově do policejních sítí zprava připlula jiná nemalá ryba - Marek Dalík. V revíru začíná být vůbec pěkně rušno. Zůstaneme-li u rybářské terminologie, příčinou je nepochybně nová štika v rybníce Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. Žádný div, že se začínají plašit malé čudly i vypasení kapříci. Dá se čekat, že Dalíkem nic nekončí. Spíše začíná.

Mimochodem, škoda, že Dalík není poslanec. Jeho výstup ve sněmovně při žádosti o vydání k trestnímu stíhání by trhal rekordy ve sledovanosti. Rath ve své řeči ve sněmovně jen naznačil, že leccos ví, zejména o financování strany, ale že zatím nepoví. I Marek Dalík mnohé ví. Poví? Nepoví? Představa, že by začal policii vyprávět o tom, co v politice zažil a co na koho ví, je pro smečku vlků, s níž v minulosti vyl, nepochybně dosti skličující. Je živoucí kronikou nedávno minulých divokých let a vrcholných kšeftů uzavřených za Topolánkovy vlády. Zásadní je proto fakt, že Dalík nebyl obviněn z korupce, nýbrž z podvodu v souvislosti se zakázkou na nákup obrněných Pandurů. Selskou (a zřejmě i policejní) logikou bráno - aby vyvrátil podezření z toho, že se dopustil podvodu tím, že sliboval, že zařídí něco, co zařídit nemohl, bude muset dokázat, že to, co sliboval, zařídit mohl... Modří už vědí, že z toho kouká pěkný průšvih.

Robert Břešťan
šéfkomentátor týdeníku Ekonom