Od začátku průmyslové éry se stále vracejí obavy, že technický pokrok přivodí masovou nezaměstnanost. Neoklasičtí ekonomové předpověděli, že k tomu nedojde, protože lidé si pracovní uplatnění najdou, byť možná po dlouhém období bolestivé korekce. Celkově vzato se tato prognóza ukázala jako správná. Dvě století dech beroucích inovací od počátku průmyslového věku přinesla rostoucí životní úroveň pro obyčejné lidi ve velké části světa, bez výrazně rostoucí nezaměstnanosti. V úhrnu lidé ve velké části světa žijí déle, pracují mnohem méně hodin a obecněji žijí zdravějším životem.

Jak rostou asijské mzdy, manažeři továren se poohlížejí po možnostech, jak zaměstnance nahradit roboty, a to i v Číně. Zatímco nástup levných chytrých telefonů vyvolává boom dostupnosti internetu, on-line nákupy zlikvidují obrovské množství pracovních míst v maloobchodě. Hrubé propočty naznačují, že technologická změna by celosvětově mohla vést ke ztrátě 5 až 10 milionů pracovních míst ročně. Tržní ekonomiky doposud naštěstí projevují ohromnou flexibilitu při pohlcování dopadů těchto změn.

Poučení z šachu

Osobitý, ale snad poučný příklad nacházíme ve světě profesionálního šachu. V 70. a 80. letech minulého století se mnoho lidí obávalo, že se šachisté přežijí, jakmile počítače zvládnou hru lépe než lidé. V roce 1997 konečně počítač Deep Blue od IBM v krátkém zápase porazil světového mistra Garyho Kasparova. Potenciální sponzoři šachu se brzy začali zdráhat platit miliony dolarů za pořádání mistrovských zápasů mezi živými šachisty. "Není světovým velmistrem počítač?" ptali se.

Hrstka nejlepších šachistů si dnes stále velmi pěkně vydělává, leč méně než ve vrcholných dobách. Došlo však k zajímavému vývoji: profesionálním šachem se dnes živí mnohem více lidí než kdy dříve. Částečně díky dostupnosti počítačových programů a on-line utkání došlo mezi mladými lidmi v mnoha zemích k jistému rozkvětu zájmu o šach. Pro mnohé rodiče je šach přitažlivou alternativou k bezduchým videohrám. Několik zemí, například Arménie a Moldavsko, dokonce uzákonilo výuku šachu ve školách. Tisíce šachistů dnes díky tomu mají překvapivě dobré výdělky z výuky dětí, zatímco v dobách před Deep Blue se šachem skutečně dokázalo uživit jen několik set hráčů.

V mnoha amerických městech například výdělky dobrých šachových učitelů začínají od 100 dolarů za hodinu. Včerejší nezaměstnaný šachový pobuda si dnes dokáže zajistit šesticiferný příjem, je-li ochotný vzít si dost práce. Jde vlastně o příklad, kde technika možná skutečně přispěla k vyrovnání příjmů. Druhořadí šachisté, kteří jsou dobrými učiteli, často vydělávají stejně jako největší hvězdy turnajů - anebo i více.

Ztráta práce i hrdosti

Technologický vývoj nemá jen pozitivní aspekty a přechody mohou být bolestivé. Nezaměstnaný dělník z automobilky v Detroitu může být plně schopen rekvalifikovat se na nemocničního technika. Po letech hrdosti na svoji práci se však může zdráhat takovou změnou projít. Znám šachového velmistra, který se před 20 lety pyšnil, že na turnajích dokáže vyhrávat peníze. Zapřísahal se, že by nikdy neučil děti, "jak se táhne koníkem". Právě to teď ale dělá a vysvětlováním toho, "jak se táhne koníkem", vydělává více, než se mu kdy podařilo v šachových soutěžích.

Samozřejmě že tentokrát může být technologická změna jiná a člověk by se měl mít na pozoru při extrapolování zkušenosti z minulých dvou století na příští dvě. Vždyť jak se bude vývoj techniky zrychlovat, lidstvo bude, mimo jiné, řešit složitější ekonomické a morální otázky. Přesto platí, že i když bude technologická změna čím dál rychlejší, nic neukazuje na masivní nárůst nezaměstnanosti během příštích několika desetiletí.

Kenneth Rogoff
vyučuje ekonomii a veřejnou politiku na Harvardově univerzitě

© Project Syndicate 2012
www.project-syndicate.org

Včerejší nezaměstnaný šachový pobuda si dnes dokáže zajistit šesticiferný příjem.

Lidé ve velké části světa žijí déle, pracují mnohem méně hodin a obecněji žijí zdravějším životem.

Související