Se svými nepochybně nadprůměrnými příjmy a v relativně mladém věku může být ekonom Vladimír Pikora (35) řazen mezi lidi, pro něž by penzijní reforma měla být nejatraktivnější. Přesto ani na okamžik neuvažuje, že by se nechal zlákat k důchodového spoření v nových penzijních společnostech, jejichž mohutná reklamní kampaň má začít již na konci tohoto roku. Tak jako mnozí jiní, včetně prezidenta Václava Klause, který reformu v pondělí vetoval, i Pikora má obavy z fungování II. pilíře nového důchodového systému, v rámci něhož bude možno část povinně odváděného sociálního pojištění (tři procenta z hrubé mzdy) "odklonit" na soukromý účet (s podmínkou, že k oněm třem procentům zaměstnanec přihodí ještě další dvě). "O své peníze se dokážu postarat sám. A také neskončím na sliby virtuálních výnosů, když vím, že třeba na Slovensku se fondy dostaly do ztráty," je Pikora připraven setrvat v současném státním průběžném systému. Úplně zásadní problém vidí přitom v tom, že na své peníze by nemohl až do důchodového věku sáhnout. Už vteřinu po podpisu nelze smlouvu měnit. "Co když bude třetí světová válka?" načrtává hypotézu. Podobně vlažný přístup vyplývá i z ankety týdeníku Ekonom mezi manažery, podnikateli a dalšími osobami s nadprůměrnými příjmy, byť právě ony by teoreticky mohly na reformě nejvíce vydělat. Převažují však ti, kteří do druhého pilíře vstupovat nehodlají. Z oslovené desítky byznysmenů pouze Jan Bubeník a Roman Češka uvedli, že možnosti odklonu peněz využijí. Vyzdvihují, že finanční prostředky budou na jejich účtu, nikoliv ve společném "koši", jak je tomu ve státním průběžném systému.

Většina oslovených se ale shoduje, že reforma je nutná, ačkoliv doba ideální není. "Její odkládání je hazard, který už postihuje několik generací. Navíc ukončení celosvětové krize je v nedohlednu," podotýká šéf stavební společnosti Hochtief CZ Tomáš Bílek. "Reforma je nutná a možná je i dobře, že se k ní vláda dostala až v době, která nás nutí přemýšlet o budoucnosti jinak než v dobách růstu," míní ekonomický náměstek Českých drah Michal Nebeský.

Třeba ale ekonom Ivan Pilip nechápe, proč stát nutí občany zajišťovat se na stáří pouze jedním způsobem. "Povinná platba by měla krýt jen základní péči, v tomto případě na jakýsi minimální důchod, a cokoli nad to by mělo být na svobodném rozhodnutí občana. Někdo by si platil pojištění, někdo koupil byt a pronajímal ho a někdo by třeba peníze raději utratil," říká Pilip.

Reformě z dílny Nečasova kabinetu se již snažili zabránit senátoři. Neúspěšně. V pondělí se svým vetem k odpůrcům přidal prezident, jemuž vadí, že v tak důležité věci chybí celospolečnský konsenzus. Václav Klaus také připomíná, že reforma přichází v době velké nejistoty na světových finančních trzích. Pokud ale poslanci hlavu státu přehlasují, válka o správu peněz budoucích důchodců se rozjede na plné obrátky.

Ještě do konce roku zřejmě odstartuje mohutná přesvědčovací kampaň penzijních společností ve stylu někdejší kuponové privatizace, kdy nakonec zásadní zlom z hlediska zájmu veřejnosti přinesly harvardské fondy Viktora Koženého. Pokud reforma zůstane v současné podobě, v průběhu prvního pololetí příštího roku se každý člověk v produktivním věku může rozhodnout, zda se do druhého pilíře zapojí a jakou investiční strategii zvolí. Jestli jeho peníze budou investovány do dluhopisů, či riskantněji do akcií. Málo času má k dispozici hlavně střední generace, protože po 30. červnu 2013 do systému mohou vstupovat jen lidé do 35 let věku.

Dilema budou řešit miliony lidí. Na jedné misce vah je lákadlo v podobě možného vyššího důchodu, na druhé riziko vyplývající z dlouhodobého (a nezrušitelného) spoření a také politická rizika (levice deklaruje, že po volbách reformu zruší či zásadně změní).

Ministr financí Miroslav Kalousek nedávno odhadl, že se do II. pilíře v příštích letech postupně zapojí až 60 procent výdělečně činné populace. Z aktuálního průzkumu agentury Median ale vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny lidí neplánují, že by si v soukromých fondech spořily (nadpoloviční většina ovšem také přiznává, že reformě nerozumí).

Občané postrádající informace se hojně obracejí na finanční poradce. Ani oni však na věc nemají stejný názor. David Kučera, který se stará o VIP klientelu v poradenské společnosti Partners, lidem spíše účast ve druhém pilíři doporučuje. "Peníze budou nejenom na vašem vlastním účtu, ale rodina je po vás také může dědit," vyzdvihuje další z výhod. Podle něho není rozhodující, kdo kolik momentálně vydělává, ale kolik let mu zbývá do penze a jaký investiční profil zvolí. "Když jde o mladého člověka s hrubým příjmem kolem dvaceti tisíc, přičemž si zvolí dynamický profil s investicemi do akcií, potom to může i pro něj být zajímavé. A naopak pro někoho, kdo vydělává sto tisíc měsíčně, to zajímavé není, když mu je přes padesát a zvolí si konzervativní investování," podotýká.

Podle Kučery je ale třeba v celé věci daleko více osvěty. I Tomáš Rampula, hlavní analytik brněnské společnosti AWD ČR, která se ve finančního poradenství zaměřuje na bonitnější klientelu (průměrný příjem klienta je 40 tisíc korun), říká, že cítí obrovský hlad po informacích. "Ani nestíháme uspokojovat poptávku po různých přednáškách, které si u nás firmy pro své zaměstnance objednávají. Sám přitom přiznává, že lidem není schopen dát jednoznačnou odpověď. "To je velmi individuální záležitost." Ví prý ale přesně, pro koho II. pilíř vhodný není. Nikoli jen pro nízkopříjmové zaměstnance s platem do 23 tisíc, jak se v posledních měsících opakovaně uvádí v médiích, ale i pro podnikatele a živnostníky. "Ti provádějí daňovou optimalizaci, platí si nízké sociální pojištění, je nesmysl, aby jen kvůli reformě začali platit více. Na důchod si mohou spořit jinými formami," říká. Spatřuje tak jedinou skupinu, u níž předpokládá, že se do druhého pilíře částečně zapojí - vysokopříjmové zaměstnance. "Odhaduji, že tak polovina z nich se nechá zlákat," uvádí Rampula.

I on očekává mohutnou kampaň ze strany penzijních společností, přičemž se bojí, že se do náboru "duší" zapojí i spousta pouličních dealerů s minimálním ekonomickým vzděláním, a lidem se tak nedostane fundovaných informací.

Jiří Pšenička

Tři pilíře budoucích důchodů

- I. pilíř - základní důchodové pojištění s výplatou starobních důchodů (státní průběžný systém, povinný vstup, vystoupit nelze)
- II. pilíř - důchodové spoření v penzijní společnosti (fondový systém, dobrovolný vstup, vystoupit nelze)
- III. pilíř - doplňkové penzijní spoření v penzijní společnosti (fondový systém, dobrovolný vstup, vystoupit lze)

Ptejte se na důchodovou reformu v on-line rozhovoru na www.ekonom.cz.

Anketa:
Využijete možnosti "odklonu" části sociálního pojištění do soukromé penzijní společnosti?

Martin Roman (42),
předseda dozorčí rady ČEZ

Nemám na to ještě názor.

Tomáš Bílek (49),
generální ředitel a předseda představenstva Hochtief CZ

Nevyužiji. Myslím, že tato opatření jsou směrována na běžné občany, já se snažím zajistit svůj penzijní věk jinými a efektivnějšími nástroji. Navíc i vzhledem k mému věku považuji za riskantní se spoléhat na tento nástroj.

Edvard Kožušník (41),
europoslanec za ODS

Já si spořím už od dob, co jsem žil ve Španělsku. Tedy od roku 2001, bez ohledu na jakýkoli státní systém (český a španělský). Obecně jsem a vždy budu pro podporu samostatného a zodpovědného přístupu jednotlivce či rodiny.

Michal Nebeský (45),
člen představenstva a ekonomický náměstek generálního ředitele Českých drah

Zatím jsem to neřešil v detailu. Rozhodnutí bude především funkcí míry rizika na jedné straně a reálného zhodnocení prostředků na druhé. Bude-li míra zhodnocení těsně nadinflační a přitom ponesu dlouhodobé riziko soukromého subjektu, pak bude atraktivita takového produktu dosti nízká.

Jan Bubeník (44),
headhunter (majitel společnosti Bubenik Partners)

Určitě tu možnost využiji. Důvodem je diverzifikace zdrojů na stáří, a protože je rozumné od státu očekávat téměř nic.

Vlastimil Ježek (49),
předseda představenstva a ředitel pražského Obecního domu

Nevyužiji. Myslím si, že úspory dokážu zhodnocovat sám.

Pavel Bělobrádek (35),
bývalý veterinář, nyní předseda KDU-ČSL

Rozhodně ne. Je to nejistá investice na desítky let. Budu investovat do dětí a jejich vzdělání a bydlení. Není to žádná reforma, je to podvod na mladé lidi. Hlavně vůbec neřeší příčiny, ale následky.

Martin Pecina (44),
generální ředitel Vítkovice Power Engineering, bývalý ministr za ČSSD

Možnost převodu nevyužiji. Nejsem idiot.

Ivan Pilip (49),
ekonom a developer

Ne. Považuji z podstaty za špatný princip, aby něco bylo dobrovolně-povinné.

Roman Češka (48),
partner v poradenské společnosti Value Added, bývalý šéf FNM

Možnosti využiji hlavně proto, abych část peněz ochránil před hospodařením státu a víc sám spořil. Reforma měla být udělána dávno. Bylo by vhodnější ji dělat v době růstu.

72 %
respondentů neplánuje spořit v soukromých fondech

57 %
lidí penzijní reformě nerozumí

37 %
lidí počítá s tím, že bude pracovat i v důchodovém věku

Zdroj: Průzkum Median pro Český rozhlas

Související