Ačkoli je Česko už osm let členem Evropské unie, podle obchodního rejstříku to tak úplně nevypadá. Téměř 60 procent z cizinců ve statutárních orgánech českých firem totiž tvoří cizí státní příslušníci s trvalým bydlištěm v zemích, které nejsou členy EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet.

V Česku bylo ke konci června registrováno celkem 366 500 firem, v jejichž představenstvech či dozorčích a správních radách nebo v pozici jednatele aktuálně působilo 460 tisíc fyzických osob. Jedenaosmdesát procent z nich mělo trvalé bydliště v Česku, zatímco devatenáct procent v cizině.

Jednoznačně přitom mezi nimi převládají Ukrajinci a Rusové, kteří sami dohromady tvoří dokonce nadpoloviční většinu. Kdo by čekal, že aspoň na následujících příčkách budou figurovat třeba Francouzi, Američané nebo Španělé, bude překvapen. Častěji se mezi kapitány českého byznysu objevují Moldavané, Kazachstánci nebo Bělorusové. Dokonce i Ázerbájdžánců lze najít ve vedení českých firem víc než třeba Belgičanů.

Důvod? "Souvisí to hlavně s rozmachem malého a středního podnikání těchto národností v Česku, zejména v oblasti obchodu, služeb a stavebnictví," vysvětluje Alena Seoud, ředitelka poradenské společnosti D&B pro Česko a Slovensko.

Paradoxní ovšem je, že v žebříčku cizinců, kteří jsou v Česku legálně zaměstnáni, Rusové na předních místech nefigurují. Naopak se drží v pozadí. Zatímco Ukrajinci nebo Slováci mají u nás kromě značného zájmu o byznys také velký zájem o práci v zaměstnaneckém poměru, Rusy láká jednoznačně podnikání.

"Rusové často odcházejí z Ruska, protože je tam mnohem tvrdší podnikatelské prostředí," vysvětluje Natalia Sudlianková, šéfka projektu "zlatých stránek" ruského byznysu v Česku a znalkyně zdejší ruské podnikatelské komunity. "Konkurence mladých a dravých je v Rusku veliká. Vydělají peníze, pak už toho ale mají dost. Jenže je jim třeba teprve čtyřicet, takže chtějí ještě něco dělat. Ovšem v poklidnějším tempu," popsala Sudlianková pro týdeník Ekonom, proč Rusko "exportuje" místo gastarbeiterů spíše byznysmeny.

Statistiky, do jaké míry souvisí hojnost výskytu Rusů ve statutárních orgánech českých firem s tím, že jsou zároveň jejich majiteli nebo společníky, pochopitelně neexistují. Například vlastnictví akcií na doručitele se nedá prokázat.

Jisté však je, že personální "překryv" statutárů a vlastníků bude značný, protože ruských firem jsou u nás stovky. Kromě zmíněných služeb působí především v realitách, ve strojírenství, v energetice a ve stavebnictví. Příkladem jsou třeba společnosti Škoda JS, podnikající v jaderné energetice, strojírenský podnik Evraz Vítkovice Steel, stavební firma Strabag, vlastněná přes mateřskou vídeňskou firmu ruským miliardářem Olegem Děripaskou, nebo síť čerpacích stanic Lukoil.

Paradoxní je ovšem i zjištění poradenské agentury D&B, že ve statutárních orgánech firem na Slovensku je výskyt Rusů daleko nižší než v Česku. Z 225 tisíc fyzických osob, které působí ve vedení slovenských podniků, je pouhých čtrnáct procent cizinců, a dominují mezi nimi Češi (29 procent) a Maďaři (25 procent). S velkým odstupem pak následují Rakušané (11 procent) a Němci (6 procent).

Rusové figurují až uprostřed žebříčku. Vyplývá z toho, že Ukrajinci a Rusové odcházející podnikat na západ si Česko zvlášť oblíbili. O důvodech lze jen spekulovat. Jisté však je, že Slovensko raději "přeskakují" a přenechávají je jeho geografickým sousedům, říká k tomu šéfka české a slovenské pobočky D&B Alena Seoud.

Jestliže Čechů je na Slovensku nejvíce ve vedení firem a relativně málo v zaměstnaneckých pozicích, pak u Slováků v Česku je tomu naopak. Svým počtem v tuzemských firmách jsou třetí, ale mezi cizinci v zaměstnaneckém poměru jsou jedničkou. Lze říci, že každý druhý cizinec, který u nás loni pracoval, byl občan Slovenské republiky. Primárním důvodem vysokého "exportu" pracovní síly od našich východních sousedů jsou rovněž špatné podmínky, v tomto případě platové. "Platová úroveň je zkrátka v České republice vyšší než na Slovensku," řekl k tomu analytik ČSOB Petr Dufek.

Celkově loni v České republice pracovalo na hlavní nebo vedlejší zaměstnanecký poměr 220 tisíc cizinců. Podle průzkumu agentury Manpower zaměstnávalo loni zahraniční pracovníky celkem devatenáct procent českých firem, což je přibližně stejné množství jako v jiných evropských státech. Nejčastěji šlo o stavební podniky (31 procent), pohostinská zařízení (28 procent) a zpracovatelský průmysl (22 procent). V sedmadvaceti procentech šlo o dělnické profese, devět procent cizinců působilo jako řemeslníci. Ve vedení firem, tudíž i ve statutárních orgánech, pak působilo pouze pět procent zahraničních pracovníků.

Jan Štětka

"Statisticky každý 28. český obyvatel včetně dětí a nemluvňat působí ve statutárním orgánu některé firmy."

Související